Rohanský ostrov v Praze

bývalá základna pro stavbu pražského metra - firma Metrostav

Název Rohanský ostrov je dnes používán pro část území Karlína, které již ostrovem není. Původní ostrov zbudoval v roce 1550 za využití říčního nánosu pražský mlynář Jan Šašek. Na přelomu 19. a 20. století byl na západní straně, proti proudu Vltavy, spojen s Jeruzalémským ostrovem. Rozprostíral se tak mezi dnešní ulicí Těšnov na západě a Šaldovou ulicí na východě. Ve dvacátých letech 20. století byl spojen l Libeňským ostrovem a s karlínským břehem Vltavy. Ztratil tak charakter ostrova a změnil se v nábřeží. Dnešní název ostrova je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který byl jedním z majitelů ostrova. Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. Po spojení s Jeruzalémským ostrovem se západní část nazývala Jeruzalémský a východní část Rohanský ostrov. V letech 1777 – 1870 ho vlastnila manželka nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 – 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi, Janu Jiřím Köpplovi Köpplův ostrov.

Karlínský přístav byl zřízen v roce 1822 v Karlíně, na jižním vltavském ramenu (v bývalé mlýnské stoce), jako první obchodní přístav v Praze. Byl upravován v letech 1841, 1869, 1893 a 1911. Byl situován v místech dnešního Rohanského nábřeží (zhruba mezi ulicemi U nádražní lávky a Šaldovou). Lodě odsud vyplouvaly na vltavsko-labskou lodní cestu, vedoucí přes celé Německo až do Hamburku. Ročně zde bylo naloženo a vyloženo přibližně 280 lodí. V dnes již zaniklém domě čp. 192 měla sídlo Pražská paroplavební společnost. Zvláště před zavedením železnice (velké nákladové nádraží Severozápadní dráhy, postavené na Rohanském ostrově v r. 1875) měl přístav značný význam pro hospodářský rozvoj Karlína. Přístav ztratil význam po přeložení koryta Vltavy o několik set metrů na severozápad (kolem 1926). Rameno s přístavem byla zaslepeno a postupně až do 50. let 20. století zasypáváno (údajně i zbytky po demolici Stalinova pomníku). Dodnes je ale v některých domech v Pobřežní ulici zachováno vybavení přístavu.

Se zahájením výstavby pražského metra byl celý ostrov postupně upraven jako stavební dvůr firmy Metrostav, která využívala i možnost nákladní železniční dopravy po trati z Vysočan na Těšnov. Na bývalém ostrově tak byly postupně vybudovány skladové a výrobní haly, betonárna a maltárna, pila, ubytovny pro zaměstnance s kantinou a také fotbalové hřiště. To vše sloužilo do roku 2006, kdy se dirma Metrostav přestěhovala do nového moderního areálu v Horních Počernicích. Objekty na Rohanu byly ponechány svému osudu a zániku, který značně urychlili soužití nepřizpůsobiví spoluobčané sbírající zde ve velkém kovy do sběru. Zánik této oblasti je však už na blízku - výstavba moderní karlínské čtvrti se nezadržitelně blíží. Za několim let si nikdo nevzpomene, jakou roli hrála tato oblast pro pražské podzemí.

Následující fotogalerie představuje oblast po opuštění Metrostavem, nafoceno bylo na jaře 2008.

Fotografie stavu, kdy všechno ještě fungovalo jsem bohužel žádné nepořídíl, ačkoliv jsem byl v areálu pracovně častým návštěvníkem (minimálně kantina vařila perfektně). Pokud má někdo z návštěvníků fotky objektů v době běžného provozu a bude ochoten mi je poskytnout, rád je uveřejním.

bývalá vrátnice váha
blíže neurčené pozůstatky
pila
kantina
kotelna a parovody
na nádvoří
výrobní a skladovací objekty
místy jsou ještě zachované zbytky úzkorozchodné trati a jeřábů
zde bývalo fotbalové hřiště
a tady byly ubytovny
Geoprogres a lampa dosvítila
cesta do nikam
zánik Rohanu industriálního.........
služby na servisu se stejně nedovoláte
skrz mrtvou zemi vede nová cyklostezka, jako by tam ani nepatřila
betonárna a maltárna jsou ještě v provozu

Na podzim roku 2008 je vidět pracovitost nepřizpůsobivých občanů - veškeré kovy jsou zrecyklovány

Na jaře 2010 by se ve zdejších "kulisách" dal natáčet postapokalyptický horor

pěšky nebo na bicyklu se sem vydá jen šílenec

Použité materiály: