Prokopský lom
První pokusy s výrobou vápna v Hlubočepích se pojí se jmény Ferdinanda Bárty a Karla Tichého.
F. Bárta zahájil výrobu vápna v milířích kolem roku 1860, později vystavěl několik šachtových pecí podle projektu prof. Patzolda. Po krachu na vídeňské burze se ale Bárta ocitl bez kapitálu – ten přinesl do podnikání Karel Tichý. Roku 1875 odkoupila firma Bárta – Tichý pozemky u hlubočepského nádraží od velkostatkáře Říhy za 1425 zlatých a v těsné blízkosti lomu vybudovali moderní vápenku s kruhovou pecí. Jak se lom rozrůstal, bylo vybudováno v roce 1904 přemostění buštěhradské dráhy úzkorozchodnou tratí na výsypky.
Těžba v lomu pohltila i poutní Prokopský kostelík, který stál na ostrohu nad vápenkou.
Za války budovali nacisté v lomu podzemní továrnu s krycím názvem Kali. Po válce převzala podzemní prostory i s 3. lomovou etáží čs. armáda, těžba probíhala pouze na nejvyšší 1. etáži. Aby nebyl narušován vojenský prostor, byla na úrovni 1. patra vyražena dvoukolejná štola spojující lom se svážnou drahou.
Těžba v lomu byla ukončena v roce 1966, drážka zlikvidována o rok později, vápenka pak v roce 1968.
V současné době je lom zabrán pro vojenské účely, dopravní štola je volně přístupná, na místě pecí je dětské hřiště. Několik původních objektů bylo přestavěno pro nové využití.
Vápenka Bárta a Tichý na Zlíchově
Fotogalerie z doby provozu
Pozdrav ze Svato - prokopského údolí Lomové etáže Pohled z výšky Přemostění trati Praha Smíchov - Beroun Práce v lomu
Těžbou zlikvidovaný Prokopský kostelík
 |
|
 |
 |
Stav v současnosti
| vjezd do lomu | bývalý můstek přes trať | těleso trati u tunelu | |
 |
 |
 |
|
| tunel směrem k lomu | tunel směrem k pecím | ||
 |
 |
 |
 |
Provozní objekty
Podklady a použité materiály
