Petzoldův lom

Firma C. T. Petzold získala pozemky s vápencovými lomy mezi Srbskem a Karlštejnem v roce 1917. Vytěžený vápenec dodávala pro cukrovary a železárny, později se zde začala vyrábět vápenná moučka pro hnojení a terazzové drtě. V roce 1930 byla zahájena výroba umělé omítky “Silurit”. K tomu si firma sama vyráběla hydraulické vápno. V roce 1936 byla vybudována vápenice vybavená dvěma šachtovými pecemi, po pěti letech byla ale výroba vápna na úřední příkaz zastavena. Podobně dopadla i výroba lehkých stavebních desek. Výroba byla zahájena roku 1934 a pro nedostatek pracovních sil ukončena roku 1945. Práce měly sezónní charakter – stavební desky a vápno se vyrábělo v letních měsících, v zimě se vytěžený vápenec dodával do cukrovarů, skláren a papíren a jako štěrk pro stavby silnic a železnic.

V roce 1941 uzavřely nájemní smlouvu s touto firmou Akciové železárny v Komárově. Dopravu surovin značně znesnadnily následky povodně, která v roce 1941 strhla dřevěný most přes Berounku, a tak veškerý vytěžený materiál bylo nutno dopravovat do železniční stanice Karlštejn nákladními auty. Náhradou za most byla v letech 1941 až 1942 vybudována lanová dráha. V návaznosti na stavbu lanovky byla u nákladiště vybudována mlýnice na výrobu vápencových mouček. V té době byla také vybudována dominanta lomu - osvětlovací věžička nad spodní etáží.

Těžba v lomu byla ukončena v 60. letech. V současné době zde sídlí firma vyrábějící malé čístírny odpadních vod a jiné vodohospodářské plastové výrobky.