Ostravsko - karvinské koksovny a přidružené chemické provozy
Důl Anselm
Od roku 1840 byla v provozu jedna úlová pec, v následujících letech byly přistavěny další pece, později byly ale zrušeny.
Důl Ema
U dědičné štoly Josef byly od roku 1844 dvě schaumburské pece, později úlové pece. Provoz byl ale záhy zrušen.
Důl Albert
Po roce 1850 zde bylo v provozu 12 schaumburských pecí, po roce 1868 20 pecí Dulait a 12 Gobiet, následně po roce 1870 dalších 20 pecí Dulait. Provoz byl zastaven roku 1875.
Koksovna Petřvald
Koksovna nebyla přímou součástí důlního provozu. V provozu byla v letech 1870 - 1873 v nájmu J. E. Gobieta a pracovala s 10 pecemi Gobiet.
Důl Ida
Od roku 1850 zde bylo 7 úlových pecí, po roce 1958 bylo přistaveno dalších 9 úlových pecí. Po roce 1869 zde bylo v provozu 7 úlových pecí a 10 pecí Gobiet. Výroba koksu byla v letech 1872 - 1886 přerušena. Další provoz byl až v letech 1886 - 1900 s pecemi Coppée a Gobiet.
Důl Terezie
Od roku 1860 zde bylo v provozu 30 pecí Gobiet, ale provoz byl zastaven už v roce 1873, kdy byla uvedena do provozu Centrální koksovna. Provoz byl opět obnoven roku 1901 po zrušení Centrální koksovny a koksovny na dole Ida. Osazena byla 162 pecemi Otto-Hoffmann a chemickým provozem pro získávání čpavkové vody. Výroba byla definitivně zastavena roku 1926.
Centrální koksovna
Tato koksovna stála na pravém břehu nad soutokem Ostravice a Lučiny. Do provozu byla uvedena roku 1873 se 180 pecemi Coppée a 28 pecemi Ringel.
Postupně byly doplněny další pece Coppée na celkový počet 220. Z důvodu poddolování byl provoz roku 1900 zastaven.
Důl Jindřich
Na dole byla roku 1860 uvedena do provozu koksovna s 15 pecemi Dulait, po šesti letech rozšířená o dalších 15 pecí. Roku 1882 zde bylo přistavěno 12 pecí Ringel a 1897 pece systému Brzezowski.
Provoz byl zastaven roku 1921.
Důl Salm VII
V provozu byla od roku 1862 s 10 pecemi Dulait, po roce 1870 s 10 pecemi Gobiet. Později bylo přostavěno dalších19 pecí Gobiet. Roku 1897 bylo v provozu již 77 pecí Gobiet, Coppée a Lares. Po přestavbě bylo vystavěno dalších 60 komor Otto-Hoffmann a 30 komor Koppers. Provoz koksovny byl zastaven roku 1925.
Důl Hohenegger
Koksovna byla založena roku 1899 Těšínskou komorou arcivévody Friedricha. Měla 90 komor systému Otto a v chemickém provozu výrobu síranu amonného. V letech 1912 a 1917 byl provoz rozšířen o 50 komor Koppers a 30 komor Otto. Provoz byl ukončen roku 1947.
Důl Václav
Koksovna zde byla založena roku 1909 Rakouskou Alpinskou montánní společností. Měla jednu baterii Otto-Hoffmann a výrobu síranu amonného. Roku 1921 zde bylo postaveno 40 pecí Koppers a roku 1930 zavedena rafinace benzolu. Výroba byla zastavena roku 1946.
Koksovna Lazy
Koksovna byla uvedena do provozu roku 1899 společností Orlová-Lazy. Měla dvě baterie systému Otto, každá se 30 komorami. Roku 1902, po poruše baterií, byl provoz přestavěn na 4 baterie po 47 komorách a bylo přistavěno dalších 32 komor. Roku 1906 byla vybudována baterie Koppers s 50 komorami.
V letech 1926 - 1929 byly staré pece zbourány na jejich místě vybudovány 2 baterie systému Otto se 110 komorami. Současně byl vybudován i nový chemický provoz. Po roce 1950 zde byla centralizována výroba otopového koksu. Roku 1959 byla jedna baterie upravena pro výrobu smolného koksu.
Provoz koksovny byl ukončen roku 1967 z důvodu uvolnění uihelných zásob vázaných na její ochranný pilíř.
Koksovna Trojice
Na koksovně Trojice bylo v roce 1847 osm schaumburských pecí, které byly po roce 1850 nahrazeny úlovými pecemi, Ty byly v provozu do roku 1869, kdy byly nahrazeny 20 pecemi Gobiet, od roku 1873 postupně 71 pecemi Stieber. Po roce 1885 bylo přistavěno 35 pecí Coppée. Roku 1906 byla koksovna přestavěna a vybavena dvěma bateriemi Otto-Hoffmann se 60 komorami a chemickým provozem, Roku 1944 byly staré baterie nahrazeny novou baterií Otto se 40 komorami. Roku 1967 byla na koksovnu Trojice převedena výroba z koksovny Lazy.
Provoz koksovny byl zastaven roku 1983.
Koksovna Karolina
Koksovna byla založena jako součást Rotschildových kamenouhelných dolů současně s výstavbou Žofínské huti Vítkovických železáren. Vybavena byla 102 pecemi Coppée a 28 pecí Ringel. Roku 1889 byly pece nahrazeny třemi bateriemi Otto.Hoffmann, každá po 40 komorách, které byly roku 1897 doplněny o dalších 90 komor. V letech 1914 - 1918 byly původní pece nahrazeny třemi bateriemi Koppers s celkovým počtem 141 komor a byla vystavěna úpravna uhlí a chemický provoz.
Roku 1926 byla dána do provozu nová baterie Koppers o 75 komorách se suchým chlazením koksu systému Sulzer. V provozu bylo do roku 1938. Roku 1931 byla vybudována také nová úpravna uhlí, která zpracovávala dodávky z okolních dolů a v chemickém provozu bylo zavedeno vypírání kyanovodíku.
V roce 1947 byla uvedena do provozu nová baterie Koppers o 75 komorách a byly zastaveny původní tři baterie. Dále byla rozšířena možnost dopravy uhlí z blízkých dolů (železnice, lanovky).
Provoz koksovny byl zastaven v roce 1984 a následující rok byla zastavena i úpravna uhlí. Postupnou likvidací objektů byl uvolněn prostor pro výstavbu komunikačního uzlu "Frýdlantské mosty". Na uvolněném prostoru bývalé koksovny má v budoucnu vzniknout nová městská čtvrť. Z původních staveb byly zachovány pouze objekty Elektrcké centrály číslo IV.
Karolina na přelomu 30. a 40. let 20. století... ... v 70. letech... ...a letech 80. kdy provoz končil Elektrická centrála číslo IV - stav v roce 2007 stav v roce 2009 ??? krásná budoucnost ???
Proměny koksovny Karoliny
| 70. léta | 2010 | 2012 | |
 |
 |
 |
|
| 1988 | 2012 | ||
 |
 |
||
| 80. léta | 2012 | ||
 |
 |
||
| 2009 | 2012 | ||
 |
 |
||
Do roku 2013 se v areálu nic nezměnilo
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Koksovna ČSA - důl Jan
V roce 1843 zde pracovala jedna úlová pec, později až 10 pecí, které byly nahrazen po roce 1860 32 plamennými pecemi (systém neznámý). později zde bylo v chodu 106 pecí Gobiet, 51 Frenzel, 14 Stiber a 10 Fulda. Přestavbou v letech 1902 - 1906 vznikla koksovna se 6 bateriemi Otto-Hoffmann, každá po 38 komorách. V letech 1924 a 1929 byly původní pece nahrazeny bateriemi Koppers po 40 komorách a roku 1940 byla vybudována baterie Still o 25 komorách. Po roce 1973 byly zastaralé pece Koppers nahrazeny týmiž pecemi nové konstrukce, byla vybudována nová úpravna uhlí s možností příjmu dovážené suroviny a modernizována chemická část o fenolku.
Provoz koksovny byl zastaven roku 1997.
na začátku 20. století na konci 20. století
Důl Hlubina - Vítkovické železárny
Od roku 1855 zde bylo v provozu 28 úlových pecí. Od roku 1869 pak 40 pecí Gobiet. Roku 1881 byly pece pronajaty Vítkovickým železárnám. V letech 1885 - 1996 byla zahájena výstavba nového koksárenského provozu a výroba v původních pecích byla zastavena. Do roku 1895 byly postupně postaveny 4 koksárenské baterie Otto-Hoffmann s celkovým počtem 195 koksových komor a chemickým provozem pro výrobu síranu amonného. V roce 1900 byly postaveny další dvě baterie Otto-Hoffmann, každá se 40 komorami a v letech 1909 - 1911 tři baterie Otto-Hoffmann. Roku 1913 byla postavena první baterie systému Koppers se 40 koksovými komorami.
Kromě výstavby koksových baterií byla roku 1900 vystavěna úpravna uhlí dodávaného z dolu Hlubina a Louis (Jeremenko). Chemický provoz byl rozšířen o výrobu benzolu. V té době byly také odstaveny nejstarší 4 baterie Otto-Hoffmann.
Další přestavba koksovny proběhla v letech 1929 - 1936, kdy byly postaveny dvě baterie Koppers a jedna Otto a provedena rekonstrukce chemických provozů.
Poslední přestavba koksovny proběhla v letech 1961 - 1964, kdy byly zastaveny původní koksové pece a vybudována stokomorová baterie S1 a příslušné zásobníky a úpravny uhlí.
Koksovna byla z provozy odstavena současně se zastavením vysokých pecí Vítkovických železáren roku 1997.
V současné době je zařízení koksovny součástí technické památky Dolní Vítkovice a je součástí prohlídkového okruhu.
Koksovna Jan Šverma - důl Ignát
Koksovna byla založena roku 1892 I. Vondráčkem při dole Ignát v Mariánskích Horách. První dvě baterie byly plamenné o 80 komorách. Po roce 1897 byla postavena baterie Coppée o 35 komorách a dvě baterie Otto-Hoffmann, každá o 30 komorách. Současně byl také vybudován chemický provoz pro získávání dehtu a síranu amonného. V letech 1898 - 1901 byly postaveny 4 baterie Otto po 30 komorách, v letech 1905 a 1911 dvě baterie Otto-Salem o 40 a 45 komorách, které nahradily staré plamenné pece. Další dostavba byla roku 1913, kdy byla postavena pec Otto o 35 komorách.
Další přestavby proběhly v letech roku 1923, kdy byla postavena baterie Otto o 46 komorách a roku 1926 bateie Koppers o 35 komorách. Kromě toho byla přestavěna úpravna uhlí a chemcký provoz. V letech 1942 a 1944 byly původní pece Otto nahrazeny bateriemi Still o 34 a 40 komorách.
Další velká přestavba proběhla v letech 1959 až 1967, kdy byly postaveny dvě koksové baterie systému S1 po 72 komorách, další tato baterie byla uvedena do provozu roku 1975.
V letech 1962 až 1963 byly uvedeny do provozu nové chemické provozy a byl postaven plynojem pro 150 tis. m3 plynu.
Po roce 1980 byly provedeny úpravy dvou starších baterií a třetí byla roku 1992 odstavena z provozu.
V současné době (podzim 2009) hrozilo koksovně zastavení provozu, ale stoupající odbyt koksu tomuto zabránil. Na koksovnu přímo navazuje chemická výroba BorsodChem - Moravské chemické závody s.r.o. a další pracovatelské provozy, využívající suroviny z výroby koksu.
----------
Provoz koksovny Šverma byl definitivně ukončen v prosinci roku 2010.
stav ma začátku 20. století a v polovině 20. století v 90. letech 20. století fotogalerie z podzimu 2006 fotogalerie v léta 2009 stav v roce 2011, krátce po ukončení provozu
Koksovna Svoboda - důl František (Odra)
Koksovna byla vybudována roku 1908 společnostmi Severní dráhou Ferdinandovou a Moravskoostravským težířstvem Marie - Anna, od roku 1911 se ale stala majetkem společnosti Severní dráhy Ferdinandovy.
V roce 1908 bylo uvedeno do provozu 36 pecí v baterii Otto-Salem a roku 1912 82 pecí v baterii Koppers a roku 1916 96 pecí ve druhé baterii Koppers. Roku 1929 zde byla jeko první v revíru vystavěna baterie systému Still o 50 komorách. Další tyto pece byly vybudovány v letech 1938 a 1942 a umožnily výrobu slévárenského koksu. Roku 1943 byly postaveny nejvýkonnější pece v systému Otto a Still, každá o 45 komorách. Značného rozšíření se dočkal chemický provoz koksovny. Uhlí bylo zpracováváno nejen z přilehlého dolu František (Odra), ale i dopravovaného po železnici.
V roce 1973 byla uvedena do provozu další pec systému Still s 56 komorami a byl zastaven provoz Koppersovy pece.
Provoz koksovny s nejmodernějším zařízením probíhá stále.
na začátku 20. století a v 90. letech 20. století fotogalerie z podzimu 2006 fotogalerie z léta 2009 stav v roce 2011 v roce 2012
Koksovna Nové huti
Výstavba koksovny probíhala ve třech etapách v letech 1948 až 1962. První byla postavena část se 4 bateriemi P1 po 72 komorách, druhá etapa zahrnovala taktéž výstavbu 4 pecí P1 se 72 komorami, ve třetí etapě byly postaveny dvě pece P1 a chemický provoz fenolky. Roku 1981 byla uvedena do provozu velkoprostorová baterie PVR - 90 komor, která nahradila tři starší pece P1. Později byly odstavovány vysloužilé pece a výroba byla upravována potřebám hutního provozu, který trvá stále.
Použité podklady
