Nákladové nádraží Praha - Žižkov
Odlehčit pražskému železničnímu uzlu odklonem nákladních vlaků ze středu města bylo cílem projektu koncového nádraží na území někdejšího Červeného dvora pod Židovskými pecemi. Velkokapacitní nádraží však sloužilo nejen rychlé překládce zboží, zejména potravin, na nákladní automobily, ale zároveň umožnilo jeho krátkodobé skladování ve strojních chladnicích – v tom spočívá ojedinělost jeho provozního řešení.
Na projektu tratí pracoval Ing. Miroslav Chlumecký, autor tzv. Dispozičního plánu budoucích železničních úprav v Praze. Ten Státní regulační komise schválila v roce 1927 a téhož roku byla stavba zahájena realizací výhybny Malešice na spojce Libeň-horní nádraží–Vršovice. Budovu vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Dr. ing. Karel Caivas a ing. arch. Vladimír Weiss, provedly ji v letech 1931–1936 firmy Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada, specializující se na železobetonové konstrukce. Dvě dlouhá křídla skladišť uzavřela podél ulice Jana Želivského správní budova s kabřincem pokrytou fasádou, jejíž výstavba započala roku 1934. Skladištní křídla jsou pětipodlažní, čtyřtraktová, vyspárované stropy prvního zvýšeného suterénu tvoří zároveň na obou stranách vykonzolované nakládací rampy. Ploché stropy zde nesou hřibové sloupy s nadvakrát zkosenými hlavicemi, umístěné v rozponu 5,3 m. Každé křídlo je podélně složeno z modulů o sedmi polích skeletu, propojených vloženými převýšenými schodišťovými věžemi s prosklenými fasádami.
Severní křídlo má těchto modulů šest, jižní osm, a budova tak dosahuje celkové délky 350 metrů, tedy patrně největší v Praze. Příčně nad kolejišti mezi křídly probíhají ocelové příhradové manipulační můstky, vyrobené v ČKD, obsluhované deseti nákladními výtahy vinohradské firmy Jana Prokopce nad středním perónem. Pravidelný provoz nádraží byl zahájen 1. března 1936.
Fotogalerie z podzimu 2009
Fotogalerie z jara 2011
zbytek jeřábu bufet váha kotelna sklady hlavní skladová budova 2009 zde stával provozní domek 2011 zátiší, či snad závagóní slum nákladové nádraží Žižkov od křižovatky Olšanská x Jana Želivského Použité podklady: