Kolín

Kolín

Akciová společnost zámecký pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a obchod vínem ve velkém v Kolíně

Kolem roku 1870 koupil panství v Kolíně František Horský a vybudoval zde pivovar. Tehdy se tu vařilo Kolínské zámecké pivo. Po roce 1948 byl provoz pivovaru znárodněn a začleněn pod Polabské pivovary n.p. a následně v letech 1958-1987 pod Středočeské pivovary k.p.; vyráběl mj. pivo Kolínská speciální Perla 11o (světlý ležák), Furiant 12 % (světlý ležák) , Kolínské speciální 14 % (světlý ležák). V roce 1987 byla výroba zastavena.

Dnes objekty pivovaru procházejí rekonstrukcí a část je upravena na knihovnu a informační centrum.

Česká akciová společnost pro rafinování petroleje v Kolíně / Koramo n.p, / Paramo a.s.

„Česká akciová společnost pro rafinování petroleje v Kolíně“ vznikla 1. října 1901. Významným investorem se za první republiky stala firma Vacuum Oil Company, díky níž jednotka rafinace dvojicí rozpouštědel umožnila výrobu viskózních leteckých olejů. V šedesátých letech se začaly v závodě zpracovávat hydrogenované oleje z Litvínova. Nejprve se takto začaly vyrábět turbínové a ložiskové oleje. ak přišly na řadu i hydraulické a motorové oleje z hydrokrakátů. První byl M6AD, poté slavný Mogul Super. Na sklonku osmdesátých let byl celý sortiment Koramo přeformulován na oleje z hydrogenační technologie. V roce 1993 vznikla destilační kolona, umožňující hydrokrakáty rozdělit na úzké řezy a byly vyrobeny první vysokoindexové hydrokrakové oleje. Nová automaticky řízená mísírna olejů byla postavena v roce 1996.

Akciová společnost pro zpracování draselných louhů v Kolíně / Lučební závody Draslovka a.s. Kolín

Havlíčkova 605

V roce 1906 byla založena z podnětu frankfurtské „Deutsche Gold und Silberscheidenanstalt“ (nynější „Degussa“) společnost pod obchodním jménem „Akciová společnost pro zpracování draselných louhů v Kolíně“. Nosným výrobním sortimentem byla výroba kyanidu sodného a draselného, kapalného kyanovodíku, sazí, síranu amonného a kyanovodík z tzv. melasových výpalků dodávaných lihovary. Téměř všechen kyanid sodný se exportoval do jižní Afriky, kde se používal k těžbě zlata louhováním a ke galvanickému pokovování. Zhruba od 50. let je provozována výroba diphenylguanidinu. V současnosti tvoří hlavní výrobní program firmy výroba syntetického kyanovodíku/HCN a jeho zpracování do 3 nosných produktů: kyanid sodný/NaCN – pro těžbu zlata a galvanotechniku, acetonkyanhydrin/AKH – pro výrobu umělých hmot a plexiskla a diphenylguanidin/DPG – jako urychlovač vulkanizace v gumárenském průmyslu. Čtvrtým nosným produktem Draslovky je výrobek nekyanové chemie chlorcholinchlorid/RTC, který se vyrábí sezónně a používá se jako morforegulátor růstu v zemědělství.

Elekrárna ESSO a.s. / Dalkia a.s.

Kolín Zálabí

Funkcionalistickou průmyslovou stavbou z let 1930–32 od Jaroslava Fragnera nahradil Elektrárenský svaz středolabských okresů (ESSO) starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov. Nejvyšší stojící cihlový komín v České republice dominuje celému Zálabí. Výrazné je kromě něj např. řešení závěsů vedení z rozvodny či střešní partie dnešní budovy ředitelství. Součástí závodu je i obytný dům pro zaměstnance v Tovární ulici. Dosud je zachován i původní vyuhlovací bagr na vlečce, jehož existenci ohrožuje chystaná změna technologie vykládky uhlí z vagónů.

Most a zdymadlo Kolín

První projekt železobetonového mostu přes Labe vypracovalo Ředitelství pro stavbu vodních cest, architektonickou koncepci vyhotovil Antonín Engel (pravděpodobně v roce 1913). Podle tohoto projektu byly pouze založeny mostní pilíře. Stavbu provedla a detailní návrh založení vypracovala firma Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze. Po státním převratu vypracovala železniční správa projekt na stavbu nového nádraží a na rozšíření trati Praha - Brno v kolínském úseku z dvoukolejné na čtyřkolejnou. Proto musel být upraven i původní návrh mostu. Projekčních prací se opět ujalo Ředitelství vodních cest, pod vedením stavebního rady H. Vrbického, architektonickou koncepci přepracoval František Roith. V realizaci pokračovala na základě rozhodnutí Ministerstva veřejných prací firma Kapsa & Müller, která vyhotovila i nové statické výpočty a podrobnou plánovou dokumentaci nosných konstrukcí. V prvé polovině roku 1920 skončila výstavba jezu a energetických částí vodního díla a byly zahájeny práce na plavební komoře a plavebních kanálech, ukončené v roce 1925. Následně byla dokončena i stavba silničního mostu v roce 1932.

Jez je tvořen třemi poli, hrazenými válci. Vzdutí dosahuje výšky 2,5 m. Ve strojovně jsou instalovány čtyři Francisovy turbíny s vertikálním hřídelem a generátory s horizontálním hřídelem. Hltnost turbín je 7,5 m3/s, dvakrát 12,5 m3/s a 15 m3/s. Při spádu 2,0 m je dosažitelný výkon elektrárny 515 kW bez vyřazené turbíny TG-3 z provozu. Původní instalovaný výkon byl 710 kW.

Formánkovský mlýn

Rybářská ulice

Mlýn se původně jmenoval Pod městskou zdí (též Podklášterský, Podhradský, Podzámecký) a je doložen poprvé v roce 1285, kdy ho král Václav II. prodal sedleckému klášteru. Klášter pak mlýn pronajímal kolínským měšťanům. V roce 1468 převedl král Jiří z Poděbrad mlýn i s vodní věží (kterou se čerpala voda z Labe) městu Kolín. V následujících staletích pak mlýn spravovali různí členové městské rady, až se ho v roce 1872 ujal kolíský purkmistr Josef Formánek, který nechal mlýn přestavět v historizujícím slohu do dnešní podoby. Rodině Formánků patří mlýn dodnes.

Podskalský mlýn

Podskalské nábřeží

Podskalský mlýn je připomínán již na konci 13. století, v letech 1573 – 1778 byl jako obecní majetek významnou součástí městského hospodářství. Od konce 18. století se v jeho držení vystřídalo několik měšťanských rodů, z nichž nejvýznamnější je od roku 1851 rodina Radimských. Ti mlýn v roce 1877 nechali přestavě v duchu romantického historismu dle plánu Josefa Blechy st., dále ho upravili v roce 1901 za JUDr. Ladislava Radimského a znovu po požáru v roce 1926 do dnešní podoby. Podskalský mlýn je rodištěm československého diplomata JUDr. Vladimíra Radimského, spisovatele JUDr. Ladislava Radimského (známého pod pseudonymem Petr Den) a malíře Václava Radimského. V roce 1948 byl mlýn zestátněn Marii Radimské, roz. Búvové a po roce 1989 v restituci navrácen jedné větvi potomků posledních majitelů, sourozencům Ing. Janu Mandelíkovi a Hermíně Domácí.

Kolínská továrna na cikorku / Soja Kolín / Altis s.r.o.

Ovčárecká ulice

Historie společnosti ALTIS Kolín se začala psát již v roce 1894, kdy její předchůdce společnost Kolínská továrna započala s výrobou kávové náhražky - Kolínské cikorky, velmi oblíbené v celém Rakousku - Uhersku. Obliba výrobků Kolínské cikorky trvala až do padesátých let, kdy byla firma stejně jako mnoho dalších v tehdejším Československu znárodněna a stala se součástí potravinářského gigantu Čokoládovny. Pod názvem Soja Kolín se firma specializovala na zpracování sóji a výrobu potravinářských polotovarů zejména pro další závody společnosti Čokoládovny. Od šedesátých let disponuje továrna v Kolíně největší kapacitou na zpracování sójových bobů určených k přípravě produktů lidské výživy ve střední Evropě. Po vstupu zahraničních partnerů Nestlé a Danone do Čokoládoven došlo v devadesátých letech k zásadní restrukturalizaci a v jejím rámci k prodeji závodu Soja Kolín koncem devadesátých let. Představitelem stoleté tradice a nositelem dlouholetých zkušeností se špičkovou potravinářskou výrobou je tak nyní společnost ALTIS Kolín.

Železniční opravny a strojírny Namburk / DYKO Kolín s.r.o.

ulice K Dílnám





jedna z hal byla využívána i pro opravy úzkorozchodných lokomotiv a vozů

Kolín místní nádraží

trať Kolín - Ledečko

Do provozu byla dána 15.12.1900 pod hlavičkou Státní dráhy.

Lučební závody Kolín a.s.

Pražská 54

Kolinea s.r.o. - výroba cukrovinek

ulice Na Pobřeží

Dočista - prádelna

ulice Na Pobřeží

Kopos Kolín a.s.

Havlíčkova 432

Roku 1926 odkoupila Akciová společnost bratislavských kabeloven rozestavěný objekt od firmy na výrobu cukrovinek a následujícího roku zde zahájila výrobu plášťových a pancéřových elektroinstalačních trubek a příslušenství. Firma si po celou dobu existence udržela stálý výrobní program.

Prchal - Ericsson / Tesla Kolín / ETK Kolín a.s.

Havlíčkova 260

Původní firma Prchal - Ericsson byla založena roku 1919 a vyráběla telekomunikační zařízení. Dnes zde probíhá výroba ovládacích rozvaděčů, telekomunikační techniky, měřících a řídících komponentů.