Komárov u Hořovic - centrum podbrdského železářství


Neptun Komárov

Továrna původně vyrábějící zařízení pro prádelny postupně přešla na výrobu strojů, zařízení a příslušenství pro polní, lomové a důlní dráhy. Hlavní program tvořily úzkorozchodné vozíky, kolejový materiál - točny, výhybky, přesuvny. Dále zde byly vyráběny vrátky a brzdové stroje pro dopravu na svážných drahách.

V dnešní době jsou objekty využity pro smaltovnu a další drobnou výrobu.

Výrobky firmy Neptun
vrátek pro vytahování vozíků brzdový stroj pro spouštění vozíků závaží k výhybce
Katalog výklopných vozíků
A jedna objednávka

Železárny Mariina huť

Slévárny a strojírny Buzuluk Komárov a.s.

První prokazatelná zmínka o železářské výrobě v Komárově je z roku 1463. Značný rozmach výroby nastal na přelomu 18. a 19. století, kdy panství s železárnami a slévárnami přešlo do majetku rodu Vrbnů. Další rozvoj nastal po převzetí železáren hrabětem Vilémem z Hanau, který mimo jiné nechal pro Jubilejní výstavu v Praze roku 1891 vybudovat jako ukázku umělecké a užitné litiny tzv. Hanavský pavilon (dodnes stojí v Praze v Letenských sadech upravený na kavárnu). Roku 1902 byly železárny odkoupeny firmou C. T. Petzold a roku 1919 byl podnik přejmenován na Akciové železárny v Komárově.

Roku 1921 byla odstavena v hutích poslední v Čechách pracující dřevouhelná vysoká pec a nadále se tavilo jen v kupolových pecích.

Roku 1932 byla zavedena výroba pístních kroužků a od roku 1935 i výroba mlýnských strojů. Po roce 1949 byl podnik přejmenován na Buzuluk Komárov a byla zde navíc zavedena výroba strojů pro gumárenský průmysl. Později byla výroba mlýnských strojů převedena zpět do Pardubic.

V současné době akciová společnost Buzuluk Komárov podniká v oblasti výroby strojů pro gumárenský průmysl, slévárenství, výrobě pístních kroužků a odlévání umělecké litiny.

původní dřevouhelná pec huti Marie
současnost
fasádovky
modelárna
vlečka od trati Praha - Plzeň
připojení hutního náhonu k Červenému potoku
kulturák

Hanavský pavilon v Praze na Letné


Použité podklady: