Železárny města Rokycan

Klabava

Nejstarší zmínky o těžbě a zpracování železné rudy na Rokycansku pocházejí z první poloviny 15. století. Roku 1630 byl otevřen první železnorudný důl a roku 1637 postavena dřevouhelná pec. Hlavní rozmach železářství nastal po roce 1670, kdy byl otevřen důl Antonína Paduánského.

Na začátku 19. století zde byly v provozu dvě vysoké pece, čtyři zkujňovací hamry a tři kovací hamry. Otevřeno bylo několik dolů pro zásobování pecí rudou. Roku 1869 byla postavena nová pec a vybudována slévárna se dvěma kupolovými pecemi. Roku 1874 ke slévárně přibyla strojírna.

Provoz vysokých pecí byl ukončen roku 1894. Nadále zde byla v provozu slévárna a strojírenská výroba. V roce 1925 byla výroba přemístěna do nových prostor přímo v Rokycanech a v Klabavě byl provoz definitivně zastaven.

Roku 1943 areál huti koupil uzenář Karel Šůla, který zde vybudoval jatka která byla po vále začleněna do národního podniku Masna Plzeň.

V současné době zde funguje "Hospoda u komína" a další areály slouží ýrobě a skladování. Unikátní komín zabydlela čapí rodinka.


štola Kristiánka, komorové dobývání železné rudy, 1951
železárny v roce 2014
dříve se zde lila litina, dnes můžete do hlavy nalít pivko
obyvatelé komína při jídle

Použité podklady: