Vápencové lomy Hostim I a Hostim II u Srbska

Těžba v lomech byla zahájena v roce 1908 Králodvorskou železárnou. Vápenec se používal jako struskotvorná přísada do vysokých pecí. Postupně vzniklo několik lomů, které byly propojeny úzkorozchodnou železnicí o rozchodu 600 mm a spojení se železnicí do Berouna bylo řešeno lanovkou přes Berounku a překladištěm u vlečky. V lomu se používaly pro dopravu vápence lanovkové korby umístěné na kolejový podvozek. Na těžebních etážích byla doprava ruční, na základní etáži byly použity lokomotivy. Doprava rubaniny z vyšších etáží na základní dopravní patro byla řešena centrálním sýpem, který byl vybudován ve střední vybíhající části lomu.

V roce 1940 byla těžba zastavena a v lomu byla zahájena výstavba podzemní továrny, označené krycím jménem Kainit, pro výrobu leteckých motorů firmy Avia. Objekt ale nebyl dobudován. V té době také došlo k propojení lomové dráhy navazující tratí do nádraží Beroun - Závodí. Dodnes je v terénu vidět mohutný násep trati.

Jeden z válečných projektů předpokládal propojení systému Hostim se systémem Amerika - Mořina.

Po válce bylo využito části prostor v podzemí k uložení radioaktivního odpadu. V současné době je lom oblíben zvláště mezi horolezci. V blízkém okolí zůstalo zachováno několik provozních objektů - správní budova, lokomotivní depo, trafostanice a jiné.

Další, známější, jména těchto lomů jsou:


Takhle to vypadalo za těžby

lom Hostim I
lanovka
můstek přes Kačák mezi lomy Hostim I a Hostim II

A nyní už současnost - lom Hostim I - Alkazar

letecký pohled na lom a pěší směrem od Srbska
v lomu na základní etáži
jedna ze štol u centrálního sýpu
II. etáž
zazděná štola uložiště radioaktivního odpadu na I. etáži
podzemí továrny Kainit
pohled z lomu směrem k Berounu

Lom Hostim II a přilehlé objekty

pohled na lom a pozůstatky technologických zařízení
můstek přes Kačák - 1 (viz parní loko na starých fotkách výše)
těleso trati k dalšímu můstku
torzo můstku 2

Budovy patřící k lomu

ředitelská vila a kanceláře
Lokomotivní remíza a dílny

foto: archiv Společnosti Barbora, archiv Martina Majera, archiv Pavla Žlaba,Vladislav Konvička