Vápencové lomy Hostim I a Hostim II u Srbska
Těžba v lomech byla zahájena v roce 1908 Králodvorskou železárnou. Vápenec se používal jako struskotvorná přísada do vysokých pecí. Postupně vzniklo několik lomů, které byly propojeny úzkorozchodnou železnicí o rozchodu 600 mm a spojení se železnicí do Berouna bylo řešeno lanovkou přes Berounku a překladištěm u vlečky. V lomu se používaly pro dopravu vápence lanovkové korby umístěné na kolejový podvozek. Na těžebních etážích byla doprava ruční, na základní etáži byly použity lokomotivy. Doprava rubaniny z vyšších etáží na základní dopravní patro byla řešena centrálním sýpem, který byl vybudován ve střední vybíhající části lomu.
V roce 1940 byla těžba zastavena a v lomu byla zahájena výstavba podzemní továrny, označené krycím jménem Kainit, pro výrobu leteckých motorů firmy Avia. Objekt ale nebyl dobudován. V té době také došlo k propojení lomové dráhy navazující tratí do nádraží Beroun - Závodí. Dodnes je v terénu vidět mohutný násep trati.
Jeden z válečných projektů předpokládal propojení systému Hostim se systémem Amerika - Mořina.
Po válce bylo využito části prostor v podzemí k uložení radioaktivního odpadu. V současné době je lom oblíben zvláště mezi horolezci. V blízkém okolí zůstalo zachováno několik provozních objektů - správní budova, lokomotivní depo, trafostanice a jiné.
Další, známější, jména těchto lomů jsou:
- Hostim I - Alkazar - V Kozle
- Hostim II - Hostim - Divadýlko
Takhle to vypadalo za těžby
A nyní už současnost - lom Hostim I - Alkazar
Lom Hostim II a přilehlé objekty
pohled na lom a pozůstatky technologických zařízení | |||
můstek přes Kačák - 1 (viz parní loko na starých fotkách výše) | |||
těleso trati k dalšímu můstku | |||
torzo můstku 2 | |||
Budovy patřící k lomu
foto: archiv Společnosti Barbora, archiv Martina Majera, archiv Pavla Žlaba,Vladislav Konvička