Historická lesní úvraťová železnice -

původně Kysucko - oravská lesná železnica

pro web připravil Petr Kolouch

Stručná historie

Tato kouzelná a unikátní technická památka se nachází asi 100 km za našimi hranicemi mezi obcemi Čadca a Kysucké Nové Mesto. Jedná se o tzv. lesní železnici sloužící ke stahování dřeva z malebných a nepřístupných kopců Oravy. Nebyla na Slovensku jediná, ale byla používána zřejmě nejdéle a především se její část podařilo zachovat jako součást Kysuckého Múzea.

Kysucko-oravská lesná železnica (KOLŽ) vznikla roku 1926 spojením dvou na sobě nezávislých lesních železnic - Kysucké lesní železnice, vedoucí z Oščadnice do Chmúry a Oravské lesní železnice, vedoucí z Lokce do Erdútky (nyní Oravská Lesná). Obě železnice byly vybudovány v letech 1915-1918 o rozchodu 760 mm. KOLŽ vznikla stavbou 10,5 km dlouhého spojovacího úseku z Gontkuly v Oravské Lesné do Chmúry. Technicky náročné bylo vybudování části spojovací tratě z Chmúry do sedla Beskydu, kde bylo nutno na úseku 1500 m (vzdušnou čarou) překonat převýšení 217 m, což bylo řešeno vybudováním 3 hrotových úvratí a zároveň se jako úvraťové vybudovaly stanice Chnúra a Beskyd-sedlo.

Hlavní trať byla dlouhá takřka 61 km a vedla z Oščadnice na Kysucích do Lokce na Oravě, ze které vedlo velké množství odboček. Ty byly zřizovány a rušeny podle momentální potřeby těžby dřeva. Největší délky dosáhla KOLŽ ve 20.letech - takřka 110 km.

Lokomotivní park tvořily především parní lokomotivy MÁV, Henschel, Krauss, Orenstein und Koppel a ČKD. Z vozů byly využívány nejčastěji oplenové podvozky na přepravu kmenů dřeva.

Zrušení železnice a záchrana její části

KOLŽ byla zrušena z důvodu nerentabilnosti s účinností od 1.1.1969 a demontováním trati do 31.12.1971. Aktivitou nadšenců a památkových úřadů se podařilo zachránit nejcennější část - 8 km dlouhý úsek Chmúra - Tanečník, ve které se nacházel úvraťový systém, v té době unikátní v Evropě a ojedinělý na světě. Zbytek trati byl demontován, vozový a lokomotivní park částečně sešrotován, případně rozprodán zájemcům za symbolické ceny.

Zachovalý úsek železnice byl vyhlášen technickou památkou a roku 1974 předán do užívání Kysuckému múzeu v Čadci, které začínalo budovat v údolí Chmúra skanzen a národopisnou expozici. Muzeum ji převzalo se záměrem funkční obnovy formou muzejní železnice. Nejprve se začal rekonstruovat 2,7 km dlouhý úsek u Chmúry do vychylovské osady Kubátkovia, procházející z části přes vznikající Múzeum kysuckej dediny. Zároveň se začalo s funkční obnovou zachovalého lokomotivního a vozového parku. Po dokončení obnovy v roce 1980 se začalo se zkušebními jízdami historických vlaků v úseku mezi stanicemi Kubátkovia a první úvratí.

V roce 1981 bylo otevřeno Múzeum kysuckem dediny a Historická lesná železnica se stala organickou součástí expozice. Během sezóny se uskutečňovaly sporadické jízdy historických vlaků. Tato situace trvala do roku 1993.

Od roku 1991 byla lesní železnici přidělen status národní kulturní památky SR a byla přejmenována na Historickou lesnou úvraťovou zeleznicu.

Od roku 1992 se postupně na jednotlivých úsecích začalo s generální opravou tratě. Zároveň se začala oprava parních lokomotiv U 34.901 (z roku 1909) a U 45.9 (z roku 1916) a rekonstrukce osobního a výletního vozu. V roce 1994 začalo Kysucké múzeum se zkušebním provozem, vlaky jezdily během sezóny podle stanoveného grafikonu.

Provozní povolení pro osobní dopravu na 3,6 km dlouhém úseku Kubátkovia - 1. úvrať dostalo muzeum v roce 1995.

Záměrem muzea je získat povolení k provozu na celou část zachovalé trati HLÚŽ.

Současnost

V roce 1994 se započalo s rekonstrukcí trati mezi 2. a 3. úvratí. Až do roku 1996 v provozu pro osobní dopravu část trati až po 2. úvrať, odkud je nádherný výhled na muzeum a do kraje. V tomto roce došlo k sesuvu svahu, který část rekonstruované tratě mezi 1. a 2. úvratí a mezi 2. a 3. úvratí zničil. V roce 2004 bylo dokončeno zajištění svahu odvodněním a stavbou betonových opěrných zdí. V roce 2005 bylo v plánu začít pokládku kolejí po 2. úvrať a získání povolení k osobní přepravě. V zimě 2004 - 2005 ale část svahu opět ujela a tak zprůjezdnění tratě je opět v nedohlednu. Také bylo zjištěno, že někdo část zachovalého 8 km úseku začal rozebírat a rozkrádat.

Další rekonstrukce vozů a lokomotiv pokračují na horní části trati poblíž stanice Tanečník, kde jsou deponovány některé železniční exponáty. Pokračují práce na obnově lokomotiv i vozů ve výtopně. V roce 2004 se také podařilo zprůjezdnit trať z Tanečníku do Beskydu.

Fotogalerie

Další informace

Pro server www.hornictvi.info zpracoval petr.kolouch [zavináč] gmail.com
Fotografie autor (pořízeno 14.5.2005)
Zdroj textu - propagační leták muzea a Internet