Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahy
V roce 1897 rozhodla komise odborníků složena z Prof. Pulaje, dvorního rady Kapreise a Prof. Dőrfela o jednotné elektrizaci Prahy v souvislosti s novou ústřední elektrárnou. Tak vznikl návrh na elektrizaci Prahy střídavým trojfázovým proudem 50 Hz o vysokém napětí 3kV a nízkém napětí 3x120 V, který byl velmi šťastný. Pro pražskou síť se zároveň rozhodlo o jediné elektrárně, která měla být vybudována v Holešovicích. Součástí elektrárny měla být i nová tramvajová remíza Elektrických drah. Projekt na stavbu vyhotovil architekt František Schlaffer, stavbu provedla firma Josefa Šebka.
V roce 1900 byla dokončena výstavba stavební i technologické části parní elektrárny s prvními třemi a poté ještě dalšími dvěma parními stroji o výkonu 1000 HP. Dne 7. dubna 1900 byla elektrárna uvedena do chodu se třemi parními stroji. V roce 1903 přibyl další parní stroj o výkonu 3000 HP. V letech 1908 až 1909 byla uvedena do provozu parní turbina (5000HP) systému Melms-Pfenninger při 1000 ot./min. V dalších letech byly postaveny dva turbogenerátory 3600 kW při 1500 ot./min. a dva o výkonu 8500 kW při 1500 ot./min. Poté následoval stroj 5000 kW na 3000 ot./min.
Strojní a elektrické zařízení dodaly firmy: První českomoravská tovýrna na stroje; František Ringhoffer; Märky, Bromovský a Schulz; Akciové strojírny - dříve Breitfeld; František Křižík; Emil Kolben. Napájecí vodní kanál z Vltavy vybudovala firma Kress a Bernard.
Zásobování uhlím bylo vyřešeno vlečkou z Bubenského nádraží.
V letech 1906 - 1913 byla rozšířena kotelna, byly vystavěny další dva komíny a nová hala.
Roku 1926 byla do chodu uvedena nová tepelná elektrárna pro zásobování Prahy v Ervěnicích a holešovická elektrárna byla přebudována na parní teplárnu. Jako teplárna slouží č dodnes, část technologických objektů byla zbourána (zůstal jeden původní a jeden nový komín) a uvolněný prostor bude nově zastavěn jako komerční zóna.
| Původní vzhled elektrárny | |||
 |
 |
 |
 |
| Pak nastala likvidace | |||
 |
 |
 |
 |
| Pozůstatky vozovny elektrických drah v areálu | |||
 |
 |
||
| Stav na podzim 2006 | |||
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Použité materiály:
