Cukrovar Zvoleněves

C. & K. privátní cukrovar ve Zvoleněvsi - K. k. priv. Zuckerfabrik Swoleněwes

Původní cukrovar ve Zvoleněvsi dal v roce 1859 postavit císař Ferdinand V., majitel zvoleněvského panství. Stavba byla svěřena pražskému staviteli Josefu Kudlaczkovi, strojní zařízení dodala firma Daněk a Hubr. Od počátku byla výroba zaměřena na konzumní cukr - krystal, pilé, kostky a melis. Nerentabilní produkce rafinerie byla v roce 1888 zrušena a v cukrovaru se nadále vyráběl pouze surový cukr. Denní zpracování se zvýšilo na 100 000 tun ročně a rozsahem výroby suroviny se cukrovar dostal na první místo v Rakousko-Uhersku. V roce 1909 proběhla další velká modernizace, která mimo jiné vyřešila problémy s nedostatkem vody a zajistila elektrické osvětlení celého areálu.

12. dubna 1922 vypukl v kotelně cukrovaru požár, který zničil celou továrnu kromě vápenky, elektrárny a paradoxně kotelny. Následovalo patnáct měsíců intenzivních stavebně-strojních prací. Rozsáhlou rekonstrukci provedla firma V. Nekvasil společně s firmami V. Beneš, J. Brát a M. Blecha. Na dodávkách strojního zařízení se rozhodující měrou podílela firma Škoda. Novostavba vyhovovala tehdejším nejmodernějším požadavkům cukrovarnického průmyslu.

Až do šedesátých let minulého století cukrovar pracoval na dožívajícím strojním zařízení převážně z doby rekonstrukce po požáru. V šedesátých letech, tak jako v ostatních cukrovarech, se začalo s obnovou nejvíce opotřebovaného strojního parku. Během dalších rekonstrukcí v sedmdesátých a osmdesátých letech byla postavena nová vápenka, výtah pro příjem řepy, proběhla rekonstrukce kotelny a trafostanice. V doposud funkčním a provozuschopném závodě byla výroba ukončena v závěru roku 2001.

Dnes zde sídlí Výzkumný ústav cukrovarnický a část objektů využívají další firmy.