Čížkovice

Cementárna Lafarge Čížkovice

V oblasti Čížkovic byla v provozu malá vápenka už v první polovině 19. století. Jednalo se jednu kruhovou pec systému Schäfer firmy E. Böhm. Tato vápenka byla roku 1895 prodáaa firmě Zechel & Hänsel se sídlem v Drážďanech. Tato firma vybudovala v následujícím roce další kruhovou pec.

Roku 1898 byla založena Česko-saská továrna na portlandský cement. Tvořena byla čtyřmi kolovými mlýny na surovinu, sušárnou a dvěma lisy na surovinové cihly; cihly byly elektrickým výtahem dopraveny do šachtových pecí typu Dietzsch. Na tyto pece navazovalo šest kulových a tři rourové mlýny na slinek. Kapacita výroby činila až 18 vagonů slinku denně, což obnášelo roční kapacitu přibližně 6000 tun cementu.

V roce 1908 došlo k výrazné změně technologie. Do provozu byly uvedeny dvě rotační pece o rozměrech 2,2 x 34,5 m. Byly též modernizovány surovinové a cementové mlýny, vystavěno nové silo na cement, kotelna a nová turbina.

Po první světové válce se o vastnictví čížkovické cementáry začala zajímat Králodvorská cementárna, která získala 3475 akcií a v roce 1923 vzala čížkovický provoz do nájmu. KDC zahájila modernizaci provozu, byly postaveny tři rotační pece a byla také vystavěna vlastní elektrárna, která byla kromě jiného využita při výrobě elektrotavného cementu. Tato výroba trvala jen do roku 1937.

Po druhé světové válce byla cementárna v Čížkovicích společně s vápenkou a cihelnou v Řetenicích, vápenkou a cihelnou v Litoměřicích a vápenkami firem Reiser a Laurer začleněma do Českých cementáren a vápenic. V roce 1947 vznikl národní podnik Čížkovické cementárny a vápenice. V 60. letech 20. století byly malé vápenky zrušeny a podnik tvořil jen provoz v Čížkovících. V letech 1969 - 1970 byla v Čížkovicích postavena tzv. Malá vápenka, která zpracovávala surovinu nepoužitelnou v cementárně. Výpal probíhal v rotační peci o průměru 2,9 m a délce 31,5 m. Odstavena z provozu byla roku 1983.

Provoz cementárny byl modernizovám od roku 1962 a do provozu byla uvedena nová linka roku 1975. Vybavena byla rotační pecí s šachtovýcm disperzním výměníkem Přerovských strojíren - výkon pece 1500 tun slinku denně.

Začátkem 80. let byly provedeny další úpravy provozu - byla provedena výměna chladiče slinku, postavena nová věž výměníku s předkalcinací a další.

Po roce 1989 byla cementárna privatizována francouzským cementárenským koncernem Lafarge. Byla provedena přestavba výměníku a výstavba druhého cementového mlýna. Zastavena byla výroba hydraulického vápna a naopak zahájena výroba mletých vápenců pro odsiřovací jednotky elektráren a omítkové směsi.