Pacoldova vápenka a dolomitový důl v Praze - Velké Chuchli

Pacoldova vápenka na netříděný vápenec byla v provozu od konce 19. století do 40. let 20. století. V současné době je stavba vedena jako technická památka.

- stav v roce 2002 -
- stav na jaře 2010 -

Dolomitový lom a důl byly založeny na začátku 20. století Pražskou železářskou společností, která zde dobývala krystalické vápence jako struskotvornou přísadu pro hutnění nučických a chrustenických železných rud v kladenské huti. Původní lomová těžba přešla ve 20. letech 20. století na hlubinnou, důl měl 6 těžebních pater. Jednotlivá patra byla propojena na povrchu svážnou, která byla obsluhována vzduchovým vrátkem, umístěným na nejvyšší etáži. Těžba v dole byla ukončena roku 1964. Následně bylo nejnižší patro dolu (na úrovni nákladní rampy u silnice) přepracováno pro sklad trhavin, používaných mimo jiné při výstavbě pražského metra. V současné době zde sídlí firma Explosive service a.s.

Po ukončení těžby byla v dole a na povrchu zanechána část technologických zařízení, které přežily opuštěné mnoho desítek let. Bohužel chuť sběračů šrotu byla natolik velká, že bylo nakonec v roce 2002 přikročeno k demontáži unikátního těžního vrátku, který byl po rekonstrukci umístěn ve skanzenu Solvayovy lomy, podobně jako místní vzdušníky. Před nepřizpůsobivými občany se ale nepodařilo zachránit vybavení kompresorovny, rozvodny a dílen, kde veškeré unikátní vybavení bylo zničeno a sešrotováno.

- stav lomu v roce 1949 -
- torzo těžního vrátku v roce 2002 -
- kompresorovna a dílny v roce 2003 -
- stav v roce 2006 -
zničená kompresorovna
přístupové štoly na úrovni nákladní rampy
vzdušníky
můstek hlavní svážné
protizávaží hlavní svážné
důlní artefakty
- stav na jaře 2010 -
rozvodna a kompresorovna
kovárna
rampa u výjezdu ze štol
- stav na podzim 2010 -
podzemí
větrní uzávěra
lezné oddělení do vyššího patra
v patře
přístup na další patra je znemožněn
bývalý sklad trhavin

Použité materiály