Báňská dráha

Báňské nádraží - depo Báňské dráhy

Východní zemíza ČSD

Ostrava

Původním základem dnešní Báňské dráhy byla koňka z nádraží Ostrava (dnes Hlavní nádraží) do Vítkovických železáren a koksovny Karolina. Do provozu byla uvedena roku 1855. Po třech letech provozu byla dráha upravena pro parní trakci. Roku 1861 trať odkoupila Společnost severní dráhy Ferdinandovy a stávající úsek prodloužila až k dolu Michal s napojením dalších šachet. V 80. letech 19. století proběhlo další prodloužení dráhy až k dolům Bettina, Eleonora a Stará strojní a nádraží v Doubravě.

V prostoru pod Uhelným nádražím (dnes mezi Hlavním nádražím a Stodolní) bylo postaveno velké seřadiště s 35 kolejemi. Roku 1910 bylo postaveno depo Báňské dráhy s typově unikátní remízou, kde stání lokomotiv je řazeno jako zuby na pile. Pro otáčení lokomotiv byla firmou Bratři Prášilové v Praze postavena točna.

Depo později využívaly Československé státní dráhy jako Východní remízu.

V současné době je z původní Báňské dráhy v provozu jen malá část od Hlavního nádraží přes odbočku do Vítkovických železáren, prostor dolu Zárubek. nákladiště Jan Maria, pilu Salma, nádraží Josefova jáma, důl Michal, výhybnu Petřvald, důl Žofie, Orlovou Hlavní jámu do Doubravy, kde se napojuje na trať ČD z Ostravy do Českého Těšína.

Část prostoru Báňského nádraží byla využívána jako opravna vozů. Dnes je opuštěna, jen několik zbylých kolejí slouží k odstavování vozů, které ničí nepřizpůsobivá kovžeroucí organická hmota. Prostor depa je také opuštěný, jen budova remízy slouží jako sklady.