Lomy Amerika - Mořina

Využití vápenců z Českého krasu se dá vydatovat pravděpodobně již do doby železné. Vápenec byl využíván jako struskotvorná přísada při hutnění chudých železných rud - potvrzují to nálezy starých, tzv. vlčích pecí nedaleko Chrustenic.

Od dob Jana Lucemburského a Karla IV. značně stoupala obliba českokrasových vápenců i v architektuře, nejprve jako stavební a dekorační materiál, později i na štuky a omítky. Nelze však ještě mluvit o těžbě, jednalo se spíše o nárazové olamování skalních výchozů a sbírání volných kamenů. Vápno se pálilo ve vápenných milířích, později v malých šachtových pecích.

Rozmach těžby nastal současně s rozvojem železářství. Objev a otvírka ohromných zásob železné rudy v oblasti Nučic a Chrustenic společně s rozvojem těžby uhlí na Kladensku daly podnět k výstavbě kladenských hutí s moderními vysokými pecemi Pražskou železářskou společností. Jako struskotvorná přísada byly využívány nejprve vápence z oblasti Tachlovic, později se těžba přenesla na Holý vrch a Mořinu. První kutací povolení pro oblast Mořiny dostal Gottfried Bächer 4. prosince 1890 a těžbu zahájil hned v roce 1891. 3. dubna 1889 prodal Bächer kutací povolení Pražské železářské společnosti, která lomy napojila na svou Kladensko-nučickou dráhu.Dobývalo se nejprve pomocí ručního vrtání a nakládání, od roku 1908 se začaly zavádět v lomech pneumatické mechanismy. Po roce 1930 byla zahájena výstavba moderní úpravny s drtiči a třídiči kameniva. Těžba probíhá na Mořině, na Holém vrchu, Tetíně a později i na Čeřince.

V období 2. větové války vzniklo několik projektů na otvírku nových ložisek a propojení důlní dráhy z Mořiny do lomů Hostim.

Po znárodnění v roce 1945 byly lomy začleněny do národního podniku Středočeské uhelné a železorudné doly Kladno. V letech 1964 - 1977 byly lomy zařazeny jako samostatný závod pod Rudné a nerudné doly Ejpovice, n. p. V roce 1965 byla zastavena těžba v oblasti Amerik a zvýšila se těžba v lomu na Čeřince. Po zrušení RND Ejpovice byly lomy začleněny do n. p Rudné doly Příbram. V té době se těžil vápenec pro stavební účely a byla zavedena doplňková výroba omítek a umělé dlažby. V roce 1993 byl závod privatizován. Získaly jej ČEZ a. s. Praha a začlenily jej do organizační struktury pod názvem Lomy Mořina a. s. V roce 1994 vstoupil do společnosti Lomy Mořina a. s. Českomoravský cement a. s. s 49 % akciovým podílem. Nová společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 25. 5. 1994 pod názvem Lomy Mořina s. s r. o. Vápenec je v současnosti využíván pro odsířování tepelných elektráren, pro výrobu cementu v cementárně Radotín, jako saturační činidlo pro cukrovary a nevhodná surovina je používána jako stavební kamenivo.

Mapa dobývacího prostoru Amerika PŽS ze 30. let

 

Takhle to vypadalo za těžby v různých obdobích

Ucelené fotoalbum z roku 1944
V katastrální obci Mořině...		... nedaleko hradu Karlštejnu ...
... jsou velkolomy Pražské železářské společnosti, zvané "Velká Mořina" ...
... kde se dobývá vápenec.
V lomech "Mořina" dobývá se vápenec sestřelováním šikmých vysokých stěn o průměrném úklonu 70´, výšce 20 až 85 m. Každá jednotlivá stěna odstřeluje se v dané šíři postupně od svého hořeního okraje ke své patě. Tímto postupným sestřelováním zachovává se plocha stěny neustále přiměřeně šikmou.
Ložiska vápenců náleží dvěma geol. formacím, a sice formaci svrchního siluru a formaci spodního devonu. Pro hutní potřebu dobývají se v celé mocnosti vápence: Koněpruské --- Devon Slivenecké --- Devon Budňanské --- Silur Částečně se dobývají: Lochkovské (bez rohovců) --- Silur Řeporyjské (mramory) --- Devon
Po odstřelu, očištění stěn jest sestřelená zásoba vápence nakládána do železných vozíků a pomocí dopravy lokomotivní, lanovkové, odvážena z jednotlivých revírů, pater lomů k další své úpravě, t.j. drcení a třídění
Pro drcení a třídění vápence jsou postavena rozsáhlá, výkonná, strojní zařízení, se zásobníky na 1000 t, odpovídající potřebě a velikosti lomu, která vyrábí všechny druhy drceného vápence.
Rozloha lomu, dokonalé jeho strojní zařízení ať těžení podzemního, povrchového, ať ostatního potřebného zařízení pro provoz - kompresory, punpy, drtiče, třídiče, gumové transportní pásy pro odkrývky, vrátky všech druhů, budovy, jakož i způsob přípravné práce, ražení překopů, jsou dokladem, že není v široké oblasti většího lomu podobného druhu.

A takhle to vypadá dnes
Bývalý přístup do lomů		Původní nákladiště
Lomy Mořina s.s r.o.
Výstavba skladu trhavin v roce 1991
Ve skladu trhavin
V podzemí lomu Mexiko
V systému 3. patra úseku Západ
Úpadní chodba z "peronu" na dno "Mexika" - mezi 3. a 5. patrem
Lom Mexiko
V systému 3. patra úseku Východ
3. patro v prostoru lomu Velká Amerika
Vrátek mezi 2. a 3. patrem na úseku Východ
V systému 3. patra úseku Západ
Torzo odlučovače vody na vzduchovém potrubí
Popílkem zasypaný lom XII		Průzkumná šachtice - pinka
Pozůstatek úpadní štoly
U úpadní štoly stála vrátkovna a technologické objekty
Lom Modlitebna
Dopravní štola 2. patra
Brzdový vrátek z 2. na 3. dopravní patro
Liščí lom a dopravní štola 2. patra
Lokomotivní remíza v dopravní štole 2. patra
z některých starých štol zůstaly jen propadlé portály
dobývací technika
v areálu závodu
úpravna vápence
železniční doprava
Pozor!
noční fotosérie pořízená při přípravě oslav 150 let KND
"na nárazišti po šichtě"