Motory výbušné

Opatření bezpečnostní u motorů plynových i tekutým palivem vytápěných

Ač motory tyto nevyžadují jako stroje parní zvláště vyškolených a zkouškou opatřených obsluhovačů, přece při jich obsluze jest třeba nemenší opatrnosti vzhledem k nebezpečným látkám, kterými se vytápějí.

U motorů plynových provádí se vytápění látkou otravně na lidský organismus působící. U svítiplynu prozrazuje se přítomnost ve vzduchu větším neb menším charakteristickým zápachem, který však u plynu generatorního naprosto schází. V této příčině působí poslední zákeřněji a může jím nastati ponenáhlu působící otrava, jež postiženého přivádí do nebezpečí života.

Vše, co bylo výše uvedeno, náleží do říše možností, ale k uspokojení majitelů a obsluhovačů motorů plynových nevyskytuje se často, spíše řídkou výjimkou, jež se nemilým způsobem uplatňuje jen při bezpříkladné nepozornosti a nedbalém sestrojení orgánů, kterými plyny procházejí.

Příkladem budiž uvedeno, že při užité svítiplynu k účelům osvětlovacím vyskytují se podobná nebezpečí, k nimž však jen zřídka dochází.

Instalatéři u nově upravených plynovodů zkoušejí těsnost potrubí v činnost uvedeného plamenem svíčky.

Tento způsob, vzdor nebezpečí, jež by mohlo vzniknouti v případě, kdyby nahromadilo se v ovzduší více plynu, nevede nikdy k úplnému vypátrání nepatrných skulin a netěsností, jmenovitě v případě, uniká-li zpočátku pouze vzduch nebo nehořlavá směs vzduchu a plynu.

Lepších výsledků dociluje se potíráním spojek plynovodů olejem v hustší vrstvě, při čemž vystupující bubliny spolehlivě ukazují vadné místo. Méně spolehlivý je roztok mýdla ve vodě.

Nejlepším prostředkem však vůči netěsnému spojení jest dokonalá práce a přesně obrobený závit spojek a bezvadné dosedání styčných ploch kohoutů a jiných součástí motoru.

Hybnou silou motorů plynových jest snadno vznětlivá směs plynu se vzduchem, kteráž často i zastavení motoru nachází se v jeho útrobách a může při rozebírání jeho plamenem svíčky mimovolně býti zanícena.

Nehoda tato může pro neopatrného cídiče míti osudné následky. Nastane po odstranění pístu z válce, nebo po otevření ventilu výfukového, bylo-li světlo přidrženo těsně k otvoru neb do něho a nedělo-li se svícení s odvráceným tělem.

Při vyjímání pístu z válce jest třeba uvolniti ojnici. Vzejme-li se třaskavá směs světlem po uvolnění ojnice, bývá píst výbuchem vymrštěn z válce.

Dříve, než se přikročí k uvolnění jakékoliv části motoru, jež přichází v přímý styk s plynem nebo výbušnou směsí, třeba přímo po uzavření přívodného kohoutu plynového otáčeti setrvačníkem.

Posléze uvedeným opatřením vypuzuje se ve válci snad trvající třaskavá směs, čímž podstatně zmenší se nebezpečí pozdějšího zanícení.

Téže opatrnosti jest třeba u motorů vytápěných tekutým palivem, k čemuž druží se bedlivý dohled na potrubí palivo přivádějící.

Poslední opatření jest nevyhnutelné z ohledu na snadnou prolínavost petroleje, benzinu a j., jež pronikají i dosti nepatrným otvorem. K tomu druží se i tlak pumpy výtlačné, jejíž spojky potrubní mají vynikati naprostou neprodyšností..

Opatrnosti vůči vytékajícímu tekutému palivu jest nevyhnutelně třeba pro nebezpečí požáru, u benzinu potom také z ohledu k nebezpečí výbuchu benzinových par, jichž vznětlivost a výbušnost nezná skoro mezí.

Objeví-li se na potrubí nebo na motorových součástkách, jež přicházejí ve styk s tekutým palivem nebo s výbušnou směsí, netěsnost, znatelná po místě mokvajícím, třeba učiniti ihned opatření, aby závada byla odstraněna.

Je-li motor v chodu, jest uvolňování schrán ventilových, jakož i každé neopatrné zacházení s lampou žíhací nebezpečno. Totéž platí o ohledávání součástek motoru, nechť se pohybují nebo v klidu trvají, jmenovitě otírání jich mezi chodem bylo příčinou mnohých neštěstí.

Spouštění motorů natáčením setrvačníku rukou vyžaduje taktéž veliké opatrnosti, neboť staly se případy, že třaskavá směs se předčasně při natáčení setrvačníku vzňala a náhle jím prudce pošinula, takže natáčející osoba násilným pohybem byla přehozena ku stroji.

Nemenší pozornosti zasluhuje navinování řemenu na řemenici nebo setrvačník a uvádění motoru v činnost pomocí zvláštní kliky. Poslední případ bývá často příčinou úrazu, jak u motorů stálých, tak i u automobilů. Následkem předčasného výbuchu bývá klika vymrštěna z ruky, a byla-li tato ovládána neopatrně, může se státi, že náhlý vývin síly uplatní se nepříjemným způsobem na těle obsluhující osoby.

Velké pozornosti vyžaduje uložení zásob benzinu a petroleje a manipulace s nimi při stáčení do nádržky motorové.

Jmenovitě benzinu třeba věnovati největší pozornost. Vyžaduje toho značná jeho prchavost a vznětlivost vypařených a se vzduchem smísených par.

Čerpání a přelévání těchto nebezpečných tekutin nesmí se nikdy díti za umělého světla, vyvozeného plamenem. Výpary benzinu vzněcují se již na velkou vzdálenost nechráněným plamenem, jiskrou, neb také ohněm v kamnech.

Jakkoliv plné nádoby, sudy nebo i jiné nádržky, jsou méně nebezpečné, ač nikdy vůči plamenu a jiskře úplně bezpečnými se nemohou nazvati, stoupá toto nebezpečí při odčerpávání tekutin z nádob měrou povážlivou, jelikož volný prostor nad tekutinou v nádobě naplňuje se vzduchem a výpary z hořlavých tekutin vystupujícími, které poskytují plamenu výhodnou příležitost k výbuchu.

I sudů a jiných nádob zcela prázdných, jež před tím byly naplněny zmíněnými tekutinami, jest třeba chrániti před stykem s otevřeným plamenem.

Staly se případy, že vyprázdněný sud od líhu vybuchl a těžce zranil osobu, která neopatrně se přiblížila k jeho otvoru hořící svíčkou.

Zásoby tekutého paliva pro motory uchovávají se nejvýhodněji vně stavení, v němž se motor nachází.

Čerpání paliva do zásobních nádob motoru děje se pomocí čerpadel a kovového potrubí. Stalo-li by se, že by se tekutina rozlila, musí ihned vylitá část býti odstraněna vyssáním pomocí písku nebo suché látky. Výhodně v tomto případě účinkuje pevný, nekyprý spodek, z něhož zmíněným způsobem lze snadno rozlitou část paliva odstraniti.

I při dopravě zmíněného paliva třeba dbáti opatření bezpečnostních, jmenovitě vůči plamenu. Dosti bezpečné jsou kovové nádoby, méně záruky poskytují nádoby dřevěné, jichž pory vypařuje se tím více paliva, čím jest toto hořlavější.