Průval vod na dole Anna v Souši u Mostu 24. listopadu 1890

V osm hodin ráno dne 24. 11. 1890 došlo k náhlému průvalu vody v 6. patře dolu, pravděpodobně v komoře č. 674 a voda dosáhla během 20 minut kóty 105 m, čimž došlo k zaplavení 5. a 6 patra s nemožností záchrany pro kteréhokoliv z 33 tam pracujících horníků. Průvalem vody došlo k zastavení těžby v celém dole (Vzhledem k rychlosti zaplavení a situování dolu se dá předpokládat, že došlo k průvalu vod z neregulované řeky Bílina v období podzimních dešťů). Dne 27. 11. byla obnovena těžba na 3. patře dolu a přistoupilo se k odčerpávání vody a odstraňování nánosů bahna v ostatních částech dolu. Při pracích směřujících k odstranění následků neštěstí bylo dne 2. 12. zjištěno, že hlavní jáma u 5. patra je bez vody a nebezpečí dalšího zaplavení nehrozí.

20. 12. 1890 byl na 5. patře nalezen Josef Pavlíček, jenž pracoval v komoře č. 793. 24. 1. 1891byl na 5. patře nalezen štajgr Fülsack hlavou směrem ke komoře obličejem dolů. Mrtvola byla vzhledem k pokročilému stavu rozkladu identifikována jen podle oblečení a předmětů, které měl v kapsách. Dne 7. 2. 1891 byla v ústí komory č. 786 nalezena mrtvola F. Walachy, kterou bylo možno identifikovat jen podle ruky, znetvořené dřívějším úrazem. Dne 23. 2. 1891 byly nalezeny ostatky W. Dlouhého a J.Choce na komoře č. 772 vlevo asi 2 m od ústí na římsách. Vzhledem k jejich stavu byli horníci vytaženi po částech. pohřeb se konal téhož dne v 15:30h. Při čištění dopravní chodby se došlo až na komoru č. 782, která byla v době průvalu obsazena čtyřmi muži, kteří se také nemohli zachránit. Vzhledem ke stavu komory nelze stanovit, kde se postižení nacházejí. I přes výskyt kysličníku uhličitého byly činěny pokusy uvolnit přístup do této komory, ze které byla cítit hniloba.

Dne 4. 3. 1891 v sedm hodin ráno byl u ústí komory č. 773 nalezen pod nánosem bahna obličejem dolů M. Berounský, tělo celistvé. 5. 3. je v komoře v bahně nalezen W. Koudela, jenž bezprostředně před katastrofou nakládal vozíky uhlím. Dne 10. 3. v šest hodin byl nalezen u komory č. 772 vsedě V. Černý. Den nato byl při sanačních pracích nalezen pod metrákovou vrstvou naplaveného uhlí J. Krofta, dva dny nato byl nalezen pokryt vrstvou uhlí Wild. 24. 3. byli v severozápadním rohu komory č. 782 po odstranění závalu nalezeni horníci J. Koutecký aj. Low v dobrém stavu, zřejmě konzervováni vrstvou uhlí.

3. 4. 1891 se v soušském kostele konala mše za všechny dosud nalezené havíře a odpoledne zasedala vyšetřovací komise. Dne 13. 4. pokračovaly čistící práce u jámy Anna – pomocná, bylo nutno odstraňovat nánosy jílu až 1,2 m silné s příměsí hrubozrnného písku. 7. května večer byl nalezen T. Hronek, identifikován byl podle bot a čísla jeho lampy, den nato byl objeven v blátě F. Veselý v silném rozkladu.

Dne 10. 5. 1891 byl uveden do provozu nový parní kotel, což umožnilo přípravy k intenzivnímu čerpání důlních vod ze zatopených prostor. 12. 5. se dílovedoucí Kříž dostal až na komory č. 797 a 790, kde nalezl horníky F. Horáka, Linnera, A. Formánka – všechny v zachovalém stavu. V noci pak byli nalezeni horníci J. Kodet, M. Kříž a J. Wesely. Po rozsáhlých odvodňovacích pracích a po uvedení hlavní čerpací stanice do plného provozu pokračovaly práce na vyprošťování obětí. 27. 5. byli nalezeni pod spadlou výdřevou F. Cirkel aj. Hegert.

Dne 2. 6. odpoledne při propadnutí stropu komory zahynul záchranář A. Žemlička.

Dne 27. 6. 1891 se konala v Souši slavnostní mše za dosud nenalezené horníky. 31. 7. 1891 byl nalezen J. Luck, zřejmě poslední vyproštěná obět, pod nánosem vrstvy uhlí, vyproštění bylo značně komplikované ke značnému stupni rozkladu.