Pražské kolektory
Kolektory jsou podzemní průchozí chodby, které slouží pro ukládání inženýrských sítí. Hlavní uživatelé těchto kolektorů jsou Pražská energetika a.s., Český Telecom a.s., Pražská plynárenská a.s., Pražská vodohospodářská společnost a.s. a Pražská teplárenská a.s. Mezi další významné uživatele kolektorů patří firmy zajišťující přenosy dat a kabelovou televizi jako např. Dattel Kabel, Dattel, Kabel Net Holding, Kabel Plus, Pragonet, TES Média, Ministerstvo vnitra ČR, EuroTel Praha atd.
S výstavbou kolektorů v hlavním městě Praze bylo započato v závěru 70. letech 20 století. První kolektor v délce 128 bm byl vybudován v rámci rozšíření Chotkovy silnice v roce 1969. První rozsáhlejší využití bylo na sídlišti Severní město Ďáblice, kde v letech 1971-1977 bylo vybudováno celkem 5 664 bm kolektoru. Obdobným způsobem bylo řešeno ukládání inženýrských sítí na sídlištích Modřany-Komořany, Radotín-Berounka, Barrandov, Jihozápadní město, Řepy II., Ruzyně-Dědina, přednádražní prostor Vysočany, Černý Most II., Horní Měcholupy-Petrovice a Jižní Město II. - západ.
Největší kolektorizovanou oblastí je Jihozápadní město, kde bylo celkem vybudováno 19 373 bm kolektorůV současné době měří kolektorová síť Prahy (bez samostatných kabelovodů a dalšího podzemí) 80 205 m.
Kolektory jakožto startegické objekty jsou podle toho také zajištěny a hlídány. Na každém vstupu je několik spínačů, na nárazištích šachet jsou osazeny infrapasivní snímače, sledováno je i rozsvícení. Vše je přenášeno do Centrálního dispečinku kolektorů (CDK) na Senovážném náměstí. V případě signalizace nepovoleného vniknutí je okamžitě alarmována policie a je možnost dálkově uzavřít jednotlivé úseky (bez možnosti úniku). Nepokoušejte se proto do podzemního systému dostat ilegálně, zůstaňte jen u těchto fotek
Páteřní kolektor C I.
Hluboký kolektor, který propojuje jednotlivé podpovrchové kolektory. Z těchto chodeb není ještě přímý přívod inženýrských sítí do budov, ten je zajištěn až z podpovrchových kolektorových chodeb.Uloženy jsou v něm hlavní vodovodní potrubí, které propojuje jednotlivé pražské vodojemy (zelené), páteřní telekomunikační a silnoproudé vedení, optické kabely a částečně i plynové potrubí (žluté).
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
Přípravné práce na ražbu kolektoru C I. A - úsek Vodičkova
Výstavba tohoto podzemního tahu je teprve v přípravě - zatím je vybudována úniková chodba, budoucí rozvodna a prostory budoucí Podružné řídící stanice (PŘS). Samotnou ražbu bylo nutno odložit kvůli financování následků povodní 2002.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kolektor RNLS
Kolektor tvoří jedna chodba v délce asi 550 m, navazující na Těšnovský tunel u Hlávkova mostu a pokračující směrem k Rudolfinu. Je v něm uloženo hlavní plynové a vodovodní potrubí, telekomunikační a optické datové kabely.
Kolektor Rudolfinum a Nová radnice
Jedná se o podpovrchový kolektor v oblasti Starého města, pokračující dále kolektorem Celetná. Z těchto chodeb jsou inženýrské sítě vyvedeny do jednotlivých domů pomocí vrtů.
Kolektor Václavské náměstí
Tento kolektor, vedoucí od Jindřišské ulice směrem k Rytířské, slouží k uložení vysokonapěťových kabelů Pražské energetiky, napájecích kabelů Metra a telekomunikačních klasických i optických rozvodů. Původně byl vybudován jako samostatné dílo, nyní je napojen na pražskou kolektorovou síť.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
||
Vodovodní kolektor Václavské náměstí
Tento kolektor je jeden z prvních kolektorů na území města Prahy. Vybudován byl souběžně se stavbou metra v 70. letech 20. století. Slouží k uložení hlavního vodovodního potrubí DN 800 a dvou slabších DN 400 a DN 300. Veden je souběžně s kabelovým kolektorem Václavské náměstí, na který je napojen šachtou.
 |
 |
 |
|
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|
