DĚJINY DOLOVÁNÍ ŽELEZNÉ RUDY U SEDLIC NA PŘÍBRAMSKU

Vranovický cech u Sedlice je položen mezi Sedlicí a hájovnou Pourkou, asi 150 m jz. od kóty 614,1. Zde je patrné ústí štoly. Od štoly lze sledovat v severním směru řadu propadlin v délce asi 450 m.

Podle Fesselova posudku je vranovický cech založený na třech limonitových žilách, které jsou vyvinuty v bohutínsko-sádeckých drobách, směřujících podle h 7 - 8 a upadajících 40 - 45o k severovýchodu. Tyto limonitová žíly probíhají podle h 1 - 2, mají strmý, skoro sviský úklon a v nadloží nebo podloží jsou provázeny diabasem. Zpravidla jsou 0,5 - 1,3 m mocné, ale nad štolovým obzorem směrem k povrchu sílí na 2,2 - 2,5 m. Dolovalo se tam již před rokem 1838, ale tehdy byly propůjčeny jen 2 nálezné a 2 malé dolové míry. Toho roku již nebyl cech v provozu. Jeho štola byla až k prvnímu světlíku zavalená a žíly nad její úrovní byly vydobyty.

Roku 1840 tento cech znovu otevřela rožmitálská hutní správa. Získala tam další 3 dolové míry Alois, Josef a Boží Požehnání a k podsednutí zmíněných limonitových žil nechala razit h 1 dědičnou štolu. Tato štola byla 626 m dlouhá a od ústí na vzdálenost 369,7 m byla vyzděna eliptickou kamennou klenbou. Také její 55,6 m dlouhá vodní stoka byla vyzděna. Výtok vody ze štoly činil 0,3 m3/min. Tato štola měla 3 světlíky. První, 8 m hluboký, je ve vzdálenosti 210 m od ústí, druhý, 20 m hluboký, je ve vzdálenosti 400 m a třetí, 24 m hluboký, je ve vzdálenosti 521 m. 89 m za 3.světlíkem byla odkryta v roce 1847 první limonitová žíla, zvaná Černá, o mocnosti 1,0 - 1,6 m. Má severní směr a příkře upadá v východu. Obsahovala tmavohnědý manganový limonit. Byla vysledována v délce 50,5 m na jih a ze 3.světlíku byla vydobyta až na povrch. V jejím nadloží o 12 m dál byla štolovou chodbou raženou ve směru h 2 zastižena druhá, Červená, žíla. Žíla má směr h 1, upadá příkře k východu a je 0,5 - 1,2 m mocná. Je vyplněna celistvým světle hnědým limonitem. Aby se prozkoumala v celé mocnosti, razila se chodba ještě dalších 8 m. Pak byla tato žíla směrně sledována 60,5 m na jih. Pro přípravu k dobývání v ní byl vyražen komín. Ze severní 36,4 m dlouhé sledné byla provedena prorážka do 4.světlíku, který sloužil jako těžná šachta. Tato šachta je vyhloubena do 33,3 m. Od ní je rozražen k severozápadu 48,5 m dlouhý překop k podfárání řady obvalů situovaných západně odtud. V tomto překopu byla překřížena třetí žíla hlinitého limonitu 0,6 m mocná. Má severovýchodní směr a téměř svislý úklon. O dalších 26,2 m k severozápadu je odkryta čtvrtá žíla, obsahující 0,5 m mocné limonity. Směřuje a upadá stejné jako předcházející žíla. 3.žíla byla směrně prozkoumána 24 m na sever a byla odtud provedena prorážka do 39,4 m hluboké těžné a větrací šachty. Také k prozkoumání drzhé, východně situované řady obvalů byl ve směru h 6 ražen překop v délce 61,6 m. V jeho 49,5 m byl odkryt diabas a v něm po výlomu dalších 11 m překřížena 10 - 16 cm mocná limonitová žilka.

Limonity z vranovického cechu jsou manganaté a hlinité. Výborně podporovaly směsný poměr se žežickými křemitými limonity a s cheznovickými hematity.

Těžba byla ukončena v roce 1848.

Tabulka 1. Celková těžba na lokalitě Sedlice (v kolečkách rudy)