Uranové doly GEAM Dolní Rožínka

Tato rubrika se věnuje těžbě uranu v oblasti Českomoravské vrchoviny. Lokality spadaly pod hlavní závod Dolní Rožínka. Jsou to tyto úseky: Rožná - Rozsochy, Olší - Drahonín, Slavkovice - Škrdlovice, Jasenice - Pucov, Brzkov - Polná, Svratka - Jimramov, Chotěboř - Pukšice, Licomřice - Březinka, Bernardov.

Rožná - Rozsochy

Rudní pole Rožná - Rozsochy, omezené dobývacím prostorem Rožná, se rozkládá na katastrálnm území obcí Rozsochy, Blažejovice, Zvole, Vojetín, Rodkov, Horní Rožínka, Blažkov, Horní Rozsička, Zlatkov, Rožná, Milasín, Bukov a Habří v okrese Žďár nad Sázavou a má rozlohu 1195,5 ha.

Ložisko Rožná bylo objeveno 26. 8, 1956 emanačním průzkumem závodu IV KP Nové Město na Moravě. V rámci průzkumu a trěžby ložiska bylo v jeho rudním poli vyhloubeno 13 průzkumných šachtic, 7 těžních a 2 větrací jámy a vyraženy 3 průzkumné štoly:

Těžní jáma Rožná 1 (R 1)

je situována na katatstrálním pzemí obce Rožná, zhruba 500 m východně id okraje obce Dolní Rožínka. Její hloubení bylo zahájeno 27. 10. 1957 a jáma byla postupně prohloubena na konečnou hloubku 667 m do úrovně 14.patra. Profil jámy obdélníkový - 10,95 m2. Jáma je dosud v provozu.

Těžní jáma Rožná 2 (R 2)

je situována na katastrálním území obce Rožná, zhruba 900 m jihovýchodně od křižovatky silnic Dolní Rožínka - Rozsochy a Horní Rožínka - Bystřice pod Pernštejnem, Od roku 1959 byla jáma postupně prohloubena do úrovně 12. patra na hloubku 542 m. Profil jámy je obdélníkový 10,95 m2. V současné době je jáma mimo provoz.

Těžní jáma Rožná 3 (R 3)

je situována na katastálním území obce Rožná, zhruba 150 m severozápadně od jámy R 2. Její hloubení bylo zahájeno v roce 1962 a v roce 1973 byla dohloubena na hloubku 1200,5 m na 24. patro. Profil jámy je kruhový 20,4 m2. Jáma je v provozu jako hlavní těžní pro severní obast ložiska.

Těžní jáma Rožná 4 (R 4)

je situována na katastrálním území obce Blažkov, asi 700 m secerne od kraje obce Dolní Rožínka, poblíž okresní silnice Dolní Rožínka - Bystřice pod Pernštejnem. Jáma byla vyhloubena do úrovně 7. patra na hloubku 313 m. Profil jámy je obdélníkový 10,95 m2. Jáma byla v provozu do roku 1993, nyní je uzavřena betonovým poklopem a areál závodu je rekultivován.

Těžní jáma Rožná 5 (R 5)

je situována na katastrální území obce Rozsochy, zhruba 300 m východně od okraje obce Rozsochy. Jáma byla vyhloubena do úrovně 5. patra na hloubku 346 m. Profil jámy je kruhový 12,6 m2. V provozu byla od roku 1963 do roku 1993. Původně sloužila pro těžbu z úseku Rozsochy, později jen jako větrací. v současné době je jáma zasypána.

Těžní jáma Milasín (průzkumná šachtice č. 37)

je situována na katastru obce Milasín, asi 450 m severozápadně od severního okraje obce Milasín. Šachtice obdélníkového profilu 7,4 m2 byla v roce 1959 vyhloubena na hloubku 119 m na úroveň 3.patra. V letech 1963 - 1965 byla prohloubena na 9, patro, do hloubky 351 m. Po roce 1970 byla využívána jako větrací. V současné době je areál zlikvidován a jáma překryta nástavbou s roštem.

Těžní jáma Bukov 1

je situována na katastrálním území obce Bukov, asi 150 m východně od okraje obce Bukov. Její hloubení byo zahájeno v roce 1962 a do roku 1967 byla postupně prohloubena do úrovně 14. patra na hloubku 652 m v obdélníkovém profilu 10,95 m2. Jáma je dosud v provozu jako pomocná a větrací.

Větrací jáma Rožná 6 (R 6)

je sitována na katastrálním území obce Rožná, zhruba 1 km od čerpací benzinové stanice u obce Dolní Rožínka ve směru po silnici Dolní Rožínka - Rožná a 150 m severně od silnice. Jáma je vyhloubena do úrovně 18 patra na hloubku 784 m v kruhovém profilu 20,4 m2. Jáma slouží dosud jako větrací.

Větrací jáma Bukov 2

je situována na katastrálním území obce Buov, asi 600 m severozápadně od křižovatky okresní silnice Dolní Rožínka - Tišnov a odbočky do obce Bukov, asi 50 m východně od silnice. Je vyhloubena do úrovně 12, patra na hloubku 543 m v kruhovém profilu 20,4 m2, Jáma slouží jako větrací a je v provozu od roku 1978 dosud.

Průzkumná šachtice č. 11

je situována na katastrálním území obce Rožná, asi 600 m severně od jámy R 1. Šachtoce byla vyhloubena v roce 1956 doúrovně 3. patra na hloubku 134 m v obdélníkovém profilu 7,4 m2. Šachtice nejprve sloužila jako těžní dílo pro průzkumné práce, později byla využíta jako jáma pro dopravu materiálu a větrání. Roku 1987 byla šachtice uzavřena betonovým poklopem.

Průzkumný šachtice č. 13

je situována na katastrálním území obce Rožná, v areálu dolu Rožná I (původní závod Karla Havlíčka Borovského), asi 100 m západně od jámy R 1. Šachtice o hloubce 59 m, obdélníkovém profilu 7,4 m2 byla vyhloubena na úroveň 1. patra v roce 1956. Nejprve sloužila pro průzkum, později jako větrací dílo. V současné době je překryta betonovým poklopem.

Průzkumná šachtice č. 33

je situována na katastrálním území obce Blažejovice, asi 500 m jihovýchodně od křižovatky okresní silnice Dolní Rožínka - Rozsochy a odbočky do osady Vojetín. Šachtice byla vyhloubena v roce 1958 na hloubku 71,8 m v obdélníkovém profilu 6,7 m2. V letech 1958 - 1959 bylo ze šachtice provedeno zhruba 2000 m průzkumných horizontálních děl. Pak byla šachtice uzavřena betonovým poklopem. V roce 1991 byla šachtice zasypána.

Průzkumná šachtice č. 35

je situována na katastrálním území obce Blažkov, asi 200 m jihozápadně od vodojemu Dolní Rožínka. Byla vyhloubena v roce 1958 a sloužila průzkumným účelům. Měla hloubku 115 m a obdélníkový profil 6,7 m2. Měla zrofárána dvě patra. V roce 1960 byla opuštěna a později zasypána.

Průzkumná šachtice č. 48 - Habří

je situována na katastrálním území obce Habří, asi 800 m severovýchodně od obce Habří. Šachtice byla vyhloubena v roce 1961 do hloubky 130 m v obdélníkovém průřezu 6,7 m2. Ze šachtice byl prováděn průzkum jižního křídla ložiska Rožná. Po negativním průzkumu byla šachtice roku 1963 zasypána a ústí překryto betonovým poklopem.

Průzkumná šachtice č. 51 - Zlatkov

je situována na katastrálním území obce Rožná, asi 400 m severozápadně od severního okraje obce Rožná. Byla vyhloubena na hloubku 222 mv obdélníkovém profilu 7,35 m2. Ze šachtice byly v průběhu let 1962 - 1965 rozfárána dvě patra, které ověřily jen nebilanční výskyt uranového zrudnění. Poté byla šachtice zasypána a ústí překryto betonovým poklopem.

Štola č. 4

je situována na katastrálním území obce Rožná, asi 80 mjihozápadně od jámy R 6, vlevo od okresné silnice Dolní Rožínka - Rožná. Štola byla vyražena v roce 1956 v profilu 5,4 m2. Otvírala nynější 1. patro dolu Rožná I. Využívána byla do roku 1962, pak bylo její ústí zavaleno a zavezeno haldou.

Štola č. 5

je situována na katastrálním území obce Milasín, na protilehlém svahu proti jámě R 6. Profil štoly je 5,4 m2. Štola byla v provozu v letech 1956 až 1958, pak bylo její ústí zavaleno a zavezeno.

Štola č. 7

je situována na katastrálním území obce Vojetín, asi 350 m jižně od okraje osady Vojetín na kraji lesa a ovocného sadu. Průzkum zde probíhal v letech 1958 - 1959, pak byla štola zavalena.

Slepé jámy v revíru Rožná

• Jáma Rožná 4 A (R 4 A) - větrací jáma hloubky 554 m mezi patry 7. - 18. v kruhovém profilu 13,2 m2.
• Jáma Rožná 4 B (R 4 B) - větrací jáma hloubky 318 m mezi patry 18. - 24. v kruhovém profilu 13,2 m2.
• J8ma Rožná 6 S (R 6 S) - větrací jáma hloubky 429 m mezi patry 18. - 24. v kruhovém profilu 20,4 m2, S odsazením je hloubena až na 26. patro
• Jáma Rožná 7 S (R 7 S) - těžní jáma hloubky 628 m mezi patry 12. - 24. v kruhovém profilu 27,5 m2.

Ložisko Rožná bylo těženo dvěma důlními závody, závodem Rožná I (závod Karla Havlíčka Borovského) od roku 1957 dosud, a závodem Rožná II (Jasan) od 1. 10. 1963 do 1. 7. 1995, kdy byly oba závody sloučeny pod jeden jako důl Rožná I.

Několikrát se jednalo o zastavení prací i na úseku Rožná I, ale stoupající ceny uranu na světových trzích pomohly zachránit těžbu v tomto revíru a v současné době probíhají intenzivní průzkumné a přípravné práce na otvírku pod 23. a 24. patrerm.

Důl Rožná I - Karel Havlíček Borovský
Důl Rožná II - Jasan
Fotogalerie závodů Rožná
Z exkurze na dole Rožná - poskytl Vážený kolega Rostislav Dajč
Větrací šachta Bukov 1 - srpen 2011
Větrací šachta Bukov 2 - srpen 2011
Úpravna uranových rud Dolní Rožínka

Olší - Drahonín

Ložisko Olší patřilo na druhé místo za ložisko Rožná, co se týkalo velikosti zásob a dobývacího prostoru. Na produkci uranu se odílelo asi 20 %.

Dobývací prostor Olší se rozkládá na katastrálním území obcí Drahonín, Olší, Bor, Litava, Střítež a Moravské Pavlovice v okrese Žďár nad Sázavou. Mělo rozlohu 628 ha. Pro průzkum a těžbu byly vyhloubeny dvě průzkumné šachtice, dvě těžní jámy a vyražena jedna průzkumná štola.

Těžní jáma Olší 1 (O 1)

je stuována na katastrálním území obce Drahonín, asi 1200 m západně od obce Olší. Její hloubení bylo zahájeno 7. 11. 1958 a postupně byla vyhloubena do úrovně 10, patra na hloubku 500 m. Byla hloubena v obdélníkovém profilu 10,95 m2. Po ukončení těžby ložiska byla jáma zasypána a odval rekultivován. Část objektů byla předána k jinému využití.

Těžní jáma Drahonín (D 4)

je situována na katastrálním území obce Drahonín, asi 300 m východně od obce Drahonán. Její hloubení bylo zahájeno v roce 1961 a byla vyhloubena do úrovně 10. patra do hloubky 493 m v obdélníkovém profilu 10,95 m2. Provoz jámy byl ukončen roku 1987 a roku 1990 byla zasypána a povrch rekultivován. Zachována zůstala pouze rozvodna, která je nyná přestavěna na pilu.

Průzkumná šachtice č. 23

je situována na katastrálním území obce Drahonín, asi 250 m jižně od jámy O 1 (v areálu dolu Olší). Byla vyhloubena do úrovně 1. patra na hloubku 50 mv obdélníkovém profilu 7,4 m2. Sloužila pro průzkum, později pro dopravu materiálu na 1. patro. Po ukončení těžby na dole byla zasypána.

Průzkumná šachtice č. 34 (Hájenka)

je situována na katastrálním území obce Střítež, asi 150 m severně od objektu Hájenka, poblíž silnice Dolní Rožínka - Olší. Byla vyhloubena do úrovně 2. patra na hloubku 122 m v obdélníkovém profilu 7,4 m2. Šachtice sloužila průzkumu a později i k těžbě na úseku Hájenka. po ukončení těžby roku 1977 byla zasypána.

Průzkumná štola č. 9

je situována na katastrálním území obce Střítež, asi 1200 m secerně od bývalé hájenky Olší. Byla ražena v letech 1959 - 1960. Po ukončení průzkumu bylo ústí zavaleno.

Ložisko Olší bylo těženo důlním závodem Rudý Říjen Olší od 1. 10. 1959 (vznik samostatného závodu) do 31. 12. 1988 (zánik závodu, dotěžba závodem Rožná). Poslední vůz rudy byl vyvezen 17. 3. 1989.

Slavkovice - Škrdlovice

Jedná se o severozápadní část prodlouženého roženského rudního pole. Vymezeno je obcemi Slavkovice, Petrovice, Nová Ves, Veselíčko a Škrdlovice

Průzkumná šachtice č. 49 - Slavkovice

je situována na návrší asi 450 m jižně od obce Slavkovice. Je vyhloubena do úrovně 3.patra v celkové hloubce 150 m a obdélníkovém profilu 7,4 m2. Původní dřevěná těžní věž byla roku 1964 nahrazena ocelovou. Šachtice sloužila jako hlavní těžní dílo pro úsek Slavkovice a bylo z ní rozfáráno 1., 2. a 3. patro. po ukončení těžební činnosti na ložisku byla šachtice zasypána a ústí uzavřeno roku 1995 betonovým poklopem.

Těžní jáma č. 6 - Petrovice

je situována na katastrálním území obce Petrovice, asi 600 m západně od obce Petrovice. Jáma byla postupně prohloubena do úrovně 7. patra na konečnou hloubku 250 m v obdélníkovém profilu 10,95 m2. Z jámy bylo rozfáráno 3., 4. a 7. patro. Po ukončení těžebních prací byla jáma zasypána a ústí překryto betonovým poklopem. Areál slouží jako lesnické učiliště.

 

Průzkumná šachtice č. 46

je situována na katastrálním území obce Nová Ves, asi 1 km jižně od obce Nová Ves, poblíže okresní silnice Nová Ves - Radešínská Svratka. Hloubka šachtice je 83,5 m v obdélníkovém profilu 7,1 m2. V roce 1963 byly průzkumné práce končeny a šachtice zasypána.

Průzkumná šachtice č, 22

je situována na katastrálním území obce Nová Ves, asi 300 m severozápadně od š.č. 46. Hloubka šachtice je 19, 3 m a profil obdélníkový 3,79 m. Po ukončení průzkumných prací v roce 1958 byla zasypána.

Průzkumná šachtice č. 55

je situována na katastrálním území obce Veselíčko, asi 500 m severně od okraje obce Veselíčko, 150 m severně od státní silnice č. 18 mezi obcí Radňovice a Žďárem nad Sázavou. Šachtice o celkové hloubce 165 m a obdélníkovém profilu 7,35 m2 byla vyhloubena do úrovně 2. patra, kde byly prováděny průzkumné ražby. Po ukončení průzkumu byla šachtice zasypána.

Těžní jáma č. 8 (J č.8)

je situována na katastrálním území obce Světnov asi 1500 m západně od obce Světnov. Jáma byla vyhloubena do úrovně 2. patra na hloubku 135 m v obdélníkovém profilu 15,2 m2. Po ukončení průzkumu a vytěžení zásob byla roku 1975 zasypána.

Průzkumná šachtice č. 57

je situována na katastrálním území obce Světnov, v blízkosti jámy J č. 8. Byla vyhloubena do hloubky 48,3 m v obdélníkovém profilu 3,75 m2. Po ukončení průzkumu byla šachtice zasypána.

Průzkumná šachtice č. 59

je situována na katastrálním území obce Škrdlovice, asi 350 m od jámy J č. 8. Šachtice byla vyhloubena do hloubky 34,4 m v obdélníkovém profilu 4,6 m2. Po ukončení průzkumu byla šachtice zasypána.

Jasenice - Pucov

Ložisko bylo objeveno v roce 1957 emanačním průzkumem závodu IV KP Nové Město na Moravě a hornické práce na ložisku byly započaty v roce 1957 - 1958 hloubením průzkumných šachtic č. 24, č. 28, č. 29 a č. 32 a ražením průzkumných štol č. 6 a č. 8. Sachtice č. 24, č. 28 a č. 29 o hloubce od 11 do 30 m byly po vyhloubení bez dalšího využití zasypány.

Průzkumná šachtice č. 32

je situována na katastrálním území obce Pucov, zhruba 600 m jižně od obce Jasenice. Šachtice byla vyhloubena do hloubky 132 m na úroveň 3. patra v obdélníkovém profilu 6,7 m2. Šachtice sloužila jako hlavní těžní dílo pro úsek Jasenice až do roku 1989, v současné době je zasypaná.

Těžní jáma č. 13 (J č. 13)

je situována na katastrálním území obce Pucov, asi 300 m západně od š.č. 32. Jáma byla vyhloubena na hloubku 255 m do úrovně 5. patra v kruhovém profilu 20,45 m2. Po ukončení provozu na š.č. 32 byly veškeré hornické práce vedeny z této jámy. Po ukončení důlní činnosti na tomto úseku k 31. 3. 1991 byla jáma do úrovně 2. patra zasypána a zbytek zatopen, ústí bylo překryto betonovým poklopem.

Brzkov - Polná

Ložisko Brzkov bylo objeveno 27. 3. 1976 emanačním a gama průzkumem, ložisko Polná bylo objeveno 21. 6. 1978 stejnými metodami.

Těžní jáma 12 Brzkov (J č, 12)

je situována na katastráním úuemí obce Brzkov, asi 500 m od obce Brzkov. V letech 1981 - 1983 byla jáma vyhloubena na úroveň 3. patra do hloubky 150 m v obdélníkové profilu 8 m2. V letech 1987 - 1988 byla jáma prohloubena na hloubku 399 m do úrovně 5. patra.

Veškeré důlní práce na ložisku byly ukončeny v roce 1990, kdy byl důl převeden do mokré konzervace, ústí jámy bylo překryto poklopem. Povrchové objekty byly demontovány, zachována byla pouze dekontaminační stanice.

Ložisko Polná

Průzkumné práce na ložisku Polná byly prováděny na katastrálním území obce Polná, asi 1 km severozápadně od obce. V období let 1978 - 1980 bylo z povrchu prováděno pokusné dobývání do hloubky cca 20 m. Ražba hlavního otvírkového díla nebyla realizována, po zahloubení jámy do několika metrů bylo toto dílo opět zasypáno.

Úsek Brzkov

Polička - Jimramov

Průzkumné práce voblasti byly zahájeny v roce 1956 a ukončeny roku 1964. Větší průzkum byl proveden v lokalitách Lačnov - Telecí, Jimramovské Pavlovice a Líšná.

Průzkumná šachtice č. 41 - Lačnov

je situována na katastrálním území obce Telecí, okres Svitavy, asi 450 m severovýchodně od jižního okraje obce obce Telecí. Průzkumná šachtice obdélníkového profilu 7,1 m2 byla vyhloubena do 195 m. Byly z ní rozfárány patra 2. a 4. na úrovních 100 a 185 m. Na patrech bylo vyraženo téměř 4000 m horizontálních průzkumných děl. po negaticním průzkumu byly práce roku 1964 zastaveny a šachtice byla zasypána.

Průzkumná šachtice č. 45

je situována na katastrálním území obce jimramovské Pavlovice, okres Žďár nad Sázavou, asi 400 m západně od objektu "Dvůr" v Jimramovských Pavlovicích, poblíž okresní silnice jimramov - Nové Město na Moravě. Průzkumná šachtice obdélníkového profilu 7,1 m2 byla vyhloubena na hloubku 73 m a z ní bylo vyraženo cca 1500 m horizontálních průzkumných děl.po negativném průzkumných prací byla šachtice zasypána.

Lokalita Líšná

v rámci průzkumu lokality na katastrálním území obce Líšná, okres Žďár nad Sázavou, byly v období let 1956 až 1958 vyhloubeny mělké průzkumné šachtice č. 4, 5, 6 a 7 o hloubkách od 15 do 37 m. Dále zde byly vyraženy dvě štoly č. 2 a 3. Vyraženo zde bylo přibližně 1700 m horizontálních průzkumných děl. po ukončení průzkumu byla důlní díla zlikvidována.

Licoměřice - Březinka

Ložiska Licoměřice a Březinka se nalézají v západní části okresu chrudim. Byla objevena emanačním průzkumem v letech 1961 až 1962, který prováděl závod IV GP UP Nové Město na Moravě.

Průzkumná štola č. 14

byla vyražena jako průzkumné dílo 500 m jihovýchodně od obce Licoměřice v údolí potoka Kurvice. Ražena byla v letech 1963 až 1964. Po ukončení průzkumu bylo ústí uzavřeno.

Průzkumná šachtice č. 56 - Licoměřice

je situována na katastrálním území obce Licoměřice, asi 300 m jihovýchodně od obce Licoměřice. Hloubení šachtice bylo započato v roce 1965 a šachtice byla vyhloubena na hloubku 217 m, do ůrovně 4. patra. Profil šachtice je do hloubky 71 m kruhový, 8 m2 s betonovou výztuží, pak je profil obdélníkový s výztuží dřevěnou. Šachtice sliužila jako hlavní těžní dílo pro úsek Licoměřice. po ukončení těžby byla šachtice roku 1991 zatopena a ústí překryto betonovým oklopem.

Průzkumná šachtice č. 60 - Březinka

je situována na katastrálním území obce Březinka, na jižním okraji obce Březinka. Šachtice o hloubce 193,5 m byla vyhloubena do úrovně 3. patra v obdélníkovém profilu 7,5 m2. Po ukončení důlních prací byla šachtice roku 1988 zasypána a ústí překryto betonovým poklopem. Objekty jsou využívány s. r. o. Modela.

------------

Kromě podzemních prací byla část uranové rudy dobývána lomem o rozměrech 80 m x 30 m a hloubce maximálně 17 m. Po ukončení těžby byl lom zavezen a rekultivován.

Bernardov

Ložisko bylo objeveno v roce 1961 průzkumnými pracemi závodu IV GP UP Nové Město na Moravě a po pozitivnéch průzkumných pracech byo v roce 1964 předáno k těžbě tehdejšímu o.z. UD Zadní Chodov. po vydobytí nejbohatších partií byly práce roku 1965 ukončeny.

Průzkumná šachtice č. 50

je situována na katastrálním území obce Bernardov, poblíž šachtice č. 53. Byla vyhloubena v roce 1963 do hloubky 40 m a po ukončení průzkumu byla zasypána.

Průzkumná šachtice č. 53

je situována na katastrálním území obce Bernardov, asi 900 m západně od obce Chvaletice, 100 m na sever od silnice Chvaletice - Bernardov. Byla vyhloubena do hloubky 140 m a sloužila jako hlavní těžní dílo tohoto úseku pro těžbu z 1. a 2. patra. Po ukončení těžebních prací byla šachtice zasypána.

Chotěboř - Pukšice

Ložisko bylo objeveno v roce 1955 emanačním průzkumem závodu IV KP Nové Město na Moravě a k 1. 7. 1956 předáno k těžbě tehdejšímu n.p. JD Trutnov.

Ložisko Chotěboř bylo těženo v období 1. 7. 1956 až 1. 8. 1958. V rámci tehdejšího n.p. JD Trutnov zde vznikl závod Karel Havlíček Borovský (KHB) Chotěboř. Název byl převzat roku 1958 pro důl Rožná I v Dolní Rožínce

Štola č. 1

je situována na katastrálním území obce Chotěboř, asi 300 m jihozápadně od obce Horní Sokolovec, na sever od Horního Mlýna, a otevírala ložisko v úrovni 1. patra. Po ukončení průzkumu byla štola opuštěn, později se ústí zavalilo.

Průzkumná šachtice č. 1 - Ladislav

je situována na katastrálním území obce Chotěboř, asi 200 m od obce Sokolovec. Šachtice obdélníkového profilu 6,7 m2 byla vyhloubena do hloubky 65 m, do úrovně 2. patra. Po ukončení průzkumu byla šachtice zatopena a ústí překryto poklopem.

Těžní jáma J- 5

je situována na katastrálním území obce Sokolovec, asi 500 m západně od obce Horní Sokolovec. Jáma byla vyhloubena do úrovně 3. patra v hloubce 145 m v obdélníkovém profilu 10,95 m2. Po ukončení těžby byla jáma zatopena a ústí překryto poklopem. Část objektů je využívána k rekreačním účelům.

Průzkumná šachtice č. 2

je situována na katastrálním území obce Pukšice, asi 100 m jižně od obce Pukšice. Šachtice byla vyhloubena do hloubky 102 mv obdélníkovém profilu 7 m2. Sloužila jako hlavní těžní dílo úseku Pukšice pro těžbu z 1. a 2. patra. Po ukončení těžby byla zasypána.

Průzkumná šachtice č. 43

je situována na katastrálním území obce Vestecká Lhotka, asi 2 km jižně od obce Vestecká Lhotka, 250 m severovýchodně od silnice Nová Ves - Borek. Byla vyhloubena do hloubky 21 m v obdélníkovém profilu 3,75 m2 a v této úrovni bylo raženo průzkumné mezipatro. Po ukončení prpzkumu byla šachtice zasypána.

Průzkumná šachtice č. 58 - Přísečno

je situována na katastrálním území obce Pukšice, asi 370 mseverozápadně od obce Přísečno. Hloubena byla do hloubky 61 m v obdélníkovém profilu 7,62 m2. Ze šachtice bylo vyraženo okolo 900 m horizontálních důlních děl. Průzkum byl ukončen v roce 1968, šachta byla následně uzavřena betonovým poklopem.

Použité podklady:

• Kniha: Po stopách průzkumu a těžby uranových ložisek na Moravě a ve východních Čechách - ing. Zbyněk Címala, 1997
• Foto: výše uvedená publikace, Rostislav Dajč