DĚJINY DOLOVÁNÍ NIKLOVÝCH A MĚDĚNÝCH RUD V ROŽANECH

Při kopání studny v Sohlandu byla roku 1900 zastižena poloha Ni-Cu rud. Následujícího roku založil nálezce Herberg těžařstvo, které zahájilo přípravné práce se 30 - 60 zaměstnanci, ale již za půl roku se rozpadlo. Ještě téhož roku založil továrník Hauptmann spolu s Herbergem další těžařstvo, které zaniklo roku 1903, kdy hloubení jámy ohrožovalo dům č.p.228. Roku 1904 byly dolové míry propůjčeny znovu. Nové těžařstvo vyhloubilo roku 1906 šachtu do hloubky 72 m a až do roku 1914 provádělo na ložisku průzkumné a otvírkové práce. Na počátku 1.světové války koupil důl bankéř Bing z Hamburku a využil příznivé konjuktury k těžbě rudy, která probíhala až do roku 1923, kdy hutní závody v Německu odmítly rudu odebírat. Roku 1924 byla těžba zastavena a důl byl jen udržován.

Největší výtěžnost na dole v Rožanech byla v roce 1916, kdy měl důl 120 zaměstnanců a denně byly těženy 2 vagony rudy. Celkem bylo na dole vytěženo 75 kt rudniny, která byla odvážena do hutí do Oberschlemu a Freibergu.

Další průzkumné práce byly prováděny v roce 1943, kdy byl zaslán vagon rudy k úpravnickým a hutnickým pokusům do Freibergu. Zkoušky vyzněly příznivě, ale v další těžbě nebylo pokračováno.

V letech 1952 - 53 bylo ložisko otevřeno SRP n.p. Teplice. průzkumné práce zde řídil odpovědný geolog Dr. F. Malásek. Ložisko bylo vyzmáháno do hloubky 72 m, mocnost ložiska byla ověřena překopy a komíny a ložisko bylo ovzorkováno. Směrné a hloubkové pokračování ložiska nebylo řešeno, protože ložisko přechází na německé území. V roce 1954 převzaly ložisko RD Jeseník, n.p., závod Jivka. Těžilo se pouze na haldu do konce roku 1956, kdy byla těžba zastavena a závod v Rožanech likvidován. Důvodem k ukončení těžby byly malé rozměry ložiska a velká vzdálenost mezi úpravnou v Jivce a těžebním podnikem v Rožanech. Vedle toho nebyla ani uspokojivě vyřešena technologie úpravy.

Poslední práce na ložisku proběhly v letech 1957 - 1964, kdy byl prováděn regionální geologický průzkum.