Rosicko - oslavanský uhelný revír
Počátky těžby v oblasti se datují od roku 1760. Dobývací pole o rozloze 22,5 km2 bylo postupně otevřeno 66 otvírkovými díly, které dobývaly 3 sloje o maximální mocnosti do 6 m.
Pod vedením Rosické báňské společnosti Lásky Boží v Zastávce u Brna bylyna začátku 20. století úseky sloučeny a těžba koncentrována na doly Julius v Zastávce, Antonín ve Zbýšově a Kukla v Oslavanech, jako pomocné jámy sloužily doly Anna a Simson ve Zbýšově, Ferdinand v Babicích, Jindřich na Kratochvilce a Františka v Padochově. K dolu Julius patřila briketárna a šamotka, ve Zbýšově byla v provozu koksovna. Doly a elektrárna byly propojeny lanovkou.
Po znárodnění doly přešly pod Rosické uhelné doly, národní podnik, v Zastávce u Brna a byly vytvořeny tři závody - důl Julius v Zastávce u Brna s pomocným dolem Ferdinand, briketárnou a šamotárnou; důl Antonín ve Zbýšově s pomocnými doly Jindřich a Simson a koksovnou; poslední závod byl důl Nosek (původně Kukla) v Oslavanech s pomocnými doly Františka a Anna. Následně došlo k výrazným změnám v revíru. Roku 1955 byla prohloubena slepá jáma Julius a následně sem byla převedena těžba z dolu Ferdinand. Počátken 60. let byl důl Julius zavřen a jeho dolové ple bylo dotěženo dolem Antonín. Roku 1967 byl po vyčerpání těžitelných zásob uzavřen důl Anna. Roku 1964 bylo zahájeno hlubení nové šachty Jindřich II, kam měla být koncentrována celá těžba revíru. Do provozu byla dána roku 1969. Následně byl uzavřen důl Nosek (Kukla). V provozu byl hlavní důl Jindřich II a pomocné šachty Ferdinand, Antonín, Simson a Františka.
Z důvodu zhoršení kvality těženého uhlí na dole Antonín byl roku 1955 zastaven provoz koksovny. Následně byla zastavena i briketárna. Většina uhlí byla dodávána pro Teplárnu Brno a elektrárnu Oslavany. Část uhlí odebíraly také Železorudné doly a hrudkovny pro provozy Ejpovice a Mníšek. Ke konci těžby v revíru byla v podstatě jediným odběratelem uhlí elektrárna Oslavany.
Těžba v revíru byla definitivně zastavena na posledním činném dole Antonín 18. 2. 1992, kdy došlo k záparu ve stařinách.
Za celé období zde bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí, z toho 21 142 220 tun po roce 1946. Nejhlubší šachta revíru, Jindřich II, dosahovala do hloubky 1450 m.
Nedílnou součástí uhelného revíru byla i elektrárna v Oslavanech. Její stavba probíhala v letech 1911 - 1913. Původně byla vybavena dvěma turbogenerátory o výkonu každý 3,4 MW. Postupně docházelo k dostavbám a montáži nových soustrojí, až se celkový výkon elektrárny dostal po roce 1964 na 115 MW. V důsledku zastavení těžby v uhelném revíru a tím i zániku dodávek uhlí byl provoz elektrárny 30. 5. 1993 definitivně zastaven.
Důl Kukla
Důl byl vyhlouben roku 1865. Na začátku 20. století prošel výraznou rekonstrukcí. Poslední vůz uhlí byl vytěžen 31. 8. 1973. Následně sloužil pro větrání a čerpání vod. Definitivně byl likvidován roku 1986. Celková hloubka dolu byla 881 m.
V současné době je část objektů využívána pro strojírenskou výrobu a část se připravuje ke zpřístupnění veřejnosti.
| Článek z Hornických a hutnických listů, ročník 1918 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| za dávných časů | |||||||
 |
|||||||
| stav v létě 2011 | |||||||
 |
|||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
||||
| kolonie v Oslavanech | |||||||
 |
 |
||||||
Důl Simson
Důl byl dán do provozu roku 1853. Současná těžní věž byla postavena na dole roku 1902. Likvidace dolu proběhla po roce 1992. Celková hloubka dolu byla 625 m. V současné době jsou objekty dolů upraveny pro obytné účely a těžní věž je vyhlášena technickou památkou.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|||
 |
|||
 |
 |
 |
|
Důl Františka
Důl byl zaražen roku 1848. Železná těžní věž byla postavena roku 1904. Po roce 1964 byla provedena generální rekonstrukce a důl byl upraven pro větrání dolového pole dolu Jindřich II. Roku 1991 byla zahájena likvidace dolu a roku 1997 byla odstřelena těžní věž. Důl dosahoval celkové hloubky 861,15 m. Areál je dnes využíván pro výrobu.
| stav po roce 1965 | |
 |
 |
| stav v létě 2011 | |
 |
 |
Důl Jindřich II
Výstavba nového centrálního závodu Jindřich II probíhala v letech 1964 - 1969. Šachta dosahovala hloubky 1550 m. Po ukončení těžby byla šachta zasypána a areál odprodán. Část objektů v současné době využívá Muzeum průmyslových železnic, které přebudovává nevyužitou normálněrozchodnou vlečku na rozchod 600 mm a předvádí zde provoz úzkorozchodných vlaků.
 |
 |
||
 |
 |
 |
|
| parkoviště u dolu | kolonie | ||
 |
 |
||
Důl Ferdinand
Důl byl zaražen roku 1856. Likvidován byl v roce 1992. Dosahoval do hloubky 794,2 m.
| za dávných časů | |||
 |
Důl Herring
Důl byl zaražen roku 1852. K šachtě patřila koksovna a vedel stojící železárny. Těžba byla zastavena roku 1877. Budovy byly následně využívány jako škola.
| za dávných časů | |||
 |
Důl Julius
Důl byl zaražen roku 1877. Těžba probíhala do 60. let 20. století, následně šachta sloužila pro čerpání vody. Likvidace dolu byla ukončena roku 1993. Šachta dosahovala hloubky 790,19 m.
| za dávných časů | |||
 |
Důl Antonín
Důl byl zaražen roku 1846. Těžba zde probíhala až do úplného ukončení těžby v Rosicko - oslavanském revíru do 18. 2. 1992. Následně proběhla likvidace dolu. Šachta dosahovala do hloubky 900,5 m.
| těžní věž byla dominantou Zbýšova | |||
 |
Elektrárna Oslavany
| za dávných časů | |||||
 |
|||||
| a v létě 2011 | |||||
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
|||
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
|||
 |
 |
||||
| u elektrárny je nádraží Oslavany | |||||
 |
|||||
 |
 |
 |
 |
||
| halda | |||||
 |
 |
||||
Použité podklady:
