DĚJINY DOLOVÁNÍ ZLATA V HRÁDECKÉM ZLATONOSNÉM TERÉNU NA SEDLČANSKU

Szs. od Sedlčan mezi Nahoruby, Ústím, Hrazany a Radíčem se prostírá tzv. hrádecký zlatonosný terén, pojmenovaný podle zříceniny Hrádku na soutoku Mastníku s Křečovickým potokem. Kutalo se tam v údolí Mastníku u mlýnů Borákov a Na Kasárně, západně od Pasek v lese Březiny.

Proti Borákovu mlýnu byla ražena a algonkických rohovcích do srázu nad východním břehem Mastníku 8 m dlouhá štolka po pyritové impregnaci. Algonkické rohovce u této štolky jsou tmavošedé až skoro černé a břidličnaté. Mají směr podle h 2 ˝ a u štolového ústí se lokálně stáčejí na h 3 - 3 ˝. Upadají 73 - 80o k jihovýchodu. Jsou velmi jemnozrnné a podstatně se skládají z biotitu, křemene a často také grafitu. Kromě toho jsou velmi jemně impregnované pyrrhotinem a pyritem. Občas jsou v nich patrné tenké přerušované křemenné proužky, které probíhají rovnoběžně se směrem břidličnatosti. V nich jsou rohovce hojně impregnovány pyrrhotinem. Napříč k břidličnatosti jsou k nim vyvinuty jemné praskliny vyplněné vápencem, ve kterém bývá vtroušen pyrit.

Štola má světlost 0,8 x 1 m a je částečně zanesena bahnem. Asi 1 m od jejího ústí je v pravém boku odkryta 6 - 7 cm mocná, čočkovitě vymačkaná žilka, vyplněná bílým, hrubě krystalickým vápencem a úlomky rohovců. Všude na stěnách se oxidací kyzů vytvořily výkvěty sádrovců.

Největší staré práce na tomto území se vyskytují severozápadně od Pasek v lese Březiny. Tam na jižním svahu kóty 421 jsou patrné dvě řady obvalů a hald, které probíhají podle h 3 - 4 ve vzdálenosti asi 140 m. Jižnější řadu obvalů lze ve zmíněném lese sledovat na délku asi 450 m. Začíná úplně zavalenou štolou u vozové cesty vedoucí přes potok Mastník do Pasek. Druhá severnější řada obvalů je jen 150 m dlouhá a je situována při cestě vedoucí postranní roklí z údolí Mastníka do Hrazan. tamními hornickými pracemi byly zkoumány žíly zlatonosného křemene v biotitických rohovcích a kontaktně metamorfovaných břidlicích algonkického stáří. Žilný křemen, jehož úlomky se nacházejí v haldovém materiálu je celistvý, skelně bílý až našedlý s malými dutinami. Často bývá impregnován limonitem. Vtroušené zlato v něm nebylo pozorováno.

Další kutací práce se vyskytují asi 200 m jihovýchodně od mlýna Na Kasárně. Ve srázu nad pravým břehem potoka Mastníku jsou založené dva výlomy a západně odtud od cesty z Nových dvorů ke mlýnu prohlubně po kutání. Jeden ze zmíněných výlomů je 3 m dlouhý a 2 - 2,3 m vysoký. Byl proveden ve stlačeném žulovém aplitu po puklině 3 cm široké. Aplit a puklina v něm souhlasně vyvinutá směřují podle h 11 ˝, přičemž aplit upadá k východu 45 - 50o a puklina 37 - 39o. Puklina je vyplněna zkaolinizovanou aplitovou drtí. Druhý, 1 m dlouhý výlom je provedený přesně na styku zmíněného aplitu s amfibolitem. Rozhraní těchto hornin probíhá rovnoběžně s jejich usměrněním, tj. podle h 1 a upadá maximálně 25o k východu. Na něm je vyvinutá slabá křemenná žilka, která byla ve výlomu prozkoumána. Druhá taková žilka se vyskytuje dál od horninového styku v amfibolitu. Tato zkušební díla jsou založena v horninách jílovského pásma.